35.kapitola: Be nice

29. srpna 2012 v 13:02 | hplovehp |  We Are Who We Are
Nazdárek! :P :D Tahle kapitola je napsána tak, jak ji cítím. Takže nevím, jak se vám bude zamlouvat. Začneme u Bonnie.

Viděla jsem jak Elena omdlela. Okamžitě jsem se k ní vrhla, Henric jakoby mi dělal stín. Pro jistotu jsme zkontrolovali tep. Naštěstí byl v pořádku. Henric jí zahojil tu ránu na hlavě. Musím se ho na to zaklínadlo zeptat. Zřejmě je hodně staré.
"Vzbuď se miláčku." promlouval k ní Damon něžně. Její víčka se zachvěla a pak na nás Elena zmateně pohlédla.
"Co se to...?"
"Ššššt." tišil ji Damon a hladil ji po tváři.
"Bolí tě něco?" ptal se ustaraně Henric.
"Ne. Jen se mi docela motá hlava." zamrkala.
"Díky bohu! Eleno, ty jsi..." přiblížil se k nám Samuel.
"To je tvoje vina!" zavřískl na něj Damon. A už byli zase v sobě.
"Ne-nechte toho. Da-Damone." snažila se Elena vstát, aby jim zabránila prát se. Pak ale jen usykla bolestí a svezla se zpátky. Jen Henrickova dlaň jí zabránila v tom dát si další šlupku o podlahu. Jenže ty dva rváče by asi neprobral k racionálnímu uvažování ani celý andělký kůr, co by se vznášel u stropu a hrál Thriller od Michael Jacksona. Zrovna jsem se chystala zasáhnout, když se kolem mě mihly rudé vlasy. Christine zakročila.
Damon i Sam odlétli asi pět metrů od místa, kde se rvali.
"Můžete o sebe konečně přestat otloukat ty své tvrdohlavé palice?!" zaječela na ně. Oba evidentně hluší, pokusili se ji oběhnout, aby se mohli znovu bít. V tom už jsem jim ale zabránila já. Oba byli na kolenou, než bys řekl kůl.
"TY a TY! Jestli se okamžitě nesrovnáte, tak mě rupnou nervy a vám žilky v mozku!" varovala jsem je důrazně.
"Slyšeli jste dámu." podpořil mě tiše, ale důrazně Henric. Z jeho hlasu byla slyšet jakási pýcha, že patřím k němu. Potěšilo mě to a krátce jsem se na něj usmála. Pak jsem seopět soustředila na ty dva výtržníky. Zdálo se, že už by jim to mohlo stačit. Opatrně jsem to kouzlo stáhla. Oba zůstali na podlaze a prudce oddechovali.
Eleně se mezitím podařilo vstát. Nejdřív si je starostlivě prohlédla, jestli nejsou nějak zranění. Když zjistila, že jediné škody jsou na jejich oblečení, řekla jim jenom: "Idioti.".
"Pitomci to jsou!" zavrčela na ně Christine a opatrně podepřela Elenu.
"Zvládneš na ně dohlédnout?" zeptala jsem se Henricka.
"Běž, Elena tě potřebuje." pokynul mi s mírným úsměvem. Krátce jsme se políbili. Ale i to stačilo, abych zase cítila ty plameny, které ničily všechno kromě myšlenek na něj. Zatřásla jsem hlavou a připojila se k Eleně a Christine.
Damon se chtěl dostat k Eleně, ale ta od něj otočila hlavu a rázně vykročila. Nechaly jsme tedy nešťastného Damona za námi.
Došli jsme až do Christininy šatny. Elena si ze sebe strhala zbytky toho zlatého alobalu.
"Pitomé šaty, pitomý večírek, pitomé všechno!" zamumlala a pak začala plakat.
"To se srovná." objala jsem ji konejšivě, zatím co Chrisitne jí hledala něco na převlečení.

Pohled Caroline:
"Přestaňte!" podívala jsme se nejdřív na Klause, pak na Kola. Oba uvolnili své lovecké postoje.
"Díky za záchranu." usmála jsem se vděčně na Nika. Úsměv mi oplatil a lehce kývnul hlavou.
"Já nechci, aby jste se kvůli mě prali." řekal jsem pak a překvapeně zamrkala. Ona to totiž byla pravda. Nelíbilo se mi to. Připadala jsem si jako Elena,Katherine nebo Tatia. A to bylo špatně. Nejsem Petrova, tak nemusím zbytečně vyvolávat sváry mezi bratry.
"Já ho zmlátím klidně i kvůli něčemu jinému." zašklebil se Kol. Tázavě jsem nadzvedla obočí a několikrát netrpělivě podupla.
"No dobře, přísahám, že se ho ani nedotknu." strčil si ruce za záda.
"Teď by jste mohli oba dva vypadnout, abych se mohla prospat." řekla jsme a doplnila to a sladký výraz s plamenýma očima.
"Sladké sny, sladká Caroline." popřál mi Klaus, chytil svého bratra za límec a v tomto láskyplném seskupení odešli.
Praštila jsem sebou na postel a tentokrát usnula ihned. On totiž jeden nadržený Původní a pak jeho rvačka s bratrem upírku docela vyčerpá.

Pohled Elena:
Dneska jsme všichni nocovali u Marka. A já po dlouhé době byla v posteli bez Damona. Nešlo mi bez něj usnout, což mě štvalo. Já jsem vyčerpaná a otrávená, proč prostě nemůžu spát?! Jenže ti nahoře měli zřejmě nějaké jiné plány. Zabořila jsem obličej do polštáře a zasténala.
Najednou se zpod mého okna ozvaly nějaké hlasy.
"Tak lez už konečně!"
"O co myslíš, že se pokouším Same? Jen se tak nevrť!"
"Jaú, šlápl jsi mi na nos! To není skalní výstupek, o který se můžeš opírat!"
"Tak promiň!"
Zvědavě jsem okno otevřela.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!"
"JÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!"
Na zemi pod ním leželi Damon a Sam a oba zřejmě nevěděli, jestli se řehtat, nebo brečet.
"Co tu děláte?" snažila jsem se chovat jako Ledová královna, ale pohled na ty dva, jak si mnou své naražené zadnice byl k nezaplacení.
"No, přišli jsme ti říct, že už jsme si promluvili a omluvili se navzájem." začal Sam.
"Taky jsme tě chtěli poprosit o odpuštění. A máme...měli jsme pro tebe růže." podíval se smutně na kytku, která po pádu vypadala jako Popelčino koště, s kterým někdo zametl Bílý dům. Dvakrát.
"Počkejte tam!" nakázala jsem jim, hodila jsme si na bílou košilku od Christine župan a vyběhla před dům. Málem jsem před nimi nestihla zabrzdit. Naštěstí mě zachytili. Krátce jsem líbla Sama na tvář a pak jsem se vrhla na Damona. Ikdyž byl silnější než já, tohle neustál.
"A teď pochodem vchod do mého pokoje!" postrkovala jsem ho, když se zvládl sesbírat ze země.
"Ach jo, já chci taky." zabrblal si Sam. Damon si zhluboka povzdechl.
"No nezabila bys ho?" otázal se pak pobaveně.
"Ne. My mu totiž najdeme holku. Takovou, aby si ho zkrotila." mrkla jsem spiklenecky.
"Už se těším!" zavolal za námi.
Jakmile se za mnou a mým snoubence zavřely dveře pokoje, už jsme byli na posteli.
"Já se ještě jednou om..."
"To si nech na zítřek! Budu po tobě chtít omluvy každých pět minut!" vyhrožovala jsem.
"No dobře, ale co mám dělat teďka?"
"Mám takový pocit, že do hlavy ses praštil ty a ne já." povzdechla jsem si. Zasmál se a začal ze mě stahovat košilku.
"To ti to trvalo!" neopustila jsem si, než jsem ho začala líbat.

Pohled Christine:
"Evidentně ten večírek nebyl dobrý nápad." povzdechl si Mark, když ležel s obnaženou hrudí na posteli. Vyšla jsem z koupelny ve své krémové noční košilce.
"Nápad dobrý, hosti hrozní." zatřásla jsem hlavou.
"Jsou to přátelé." připoměl mi a uložil si mě na sebe.
"To neznamená, že se nechovali jako dobytek." zašklebila jsem se. Otřel se svým nosem o můj.
"Máš pravdu."
"To já vždycky." uculila jsem se. Se svou typickou opatrností nás převalil; teď ležel on na mně.
"Většinou." smlouval s úsměvem.
"No dobře." brblala jsem. Začal si hrát s mými vlasy.
"A rudý požár jejích vlasů byl najednou jediným ohněm, který pro mě hořel..." zašeptal něžně. Maličko jsem se nadzvedla, abych ho políbila na jizvy na krku, které tak pečlivě skrýval pod roláky. Považoval je za známky slabosti; znaky toho, že se neuměl bránit. Já však chápala jejich význam. Mluvili o jeho vůli, síle, víře a odvaze.
Rukama mi přejel po ramenou, čímž zároveň sundal ramínka mé košilky. Přivřela jsem oči, když mě jeho ústa polaskala na obnažené kůži. Jak jsem byla šťastná, že jsem mu nakonec podlehla. Že jsem pochopila, jak krásný je. Miluju ho. A s láskou už se dá žít.
Do tmy uniklo několik našich stenů. Cítila jsem, jak jsme se v naprostém souladu napnuli. Potom, příliš šťastní a unavení na cokoli, jsme si lehli vedle sebe. Já měla Hlavu na Markově hrudi. Cítila jsem, jak se ještě celý chvěje. Vykouzlilo mi to na tváři úsměv, než jsem blaženě usnula.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kdo si myslíte, že bude stvořitelem pokrevní linie Damona a zbytku našich známých upírů?

Rebekah
Kol
Klaus
Elijah

Komentáře

1 Tewulinka Tewulinka | Web | 29. srpna 2012 v 13:16 | Reagovat

Nádherná kapča, pobavila jsem se celkem na pár větách :D Jsem zvědavá co vymyslíme dál :D:D

2 terulka terulka | E-mail | 29. srpna 2012 v 13:51 | Reagovat

Nádheráá :-D nejlepší bylo jak Sam a Damon lezli oknem :-D  :-D  :-D u toho sem se fakt pobavila a takovou rychlost psaní kapitolek by ste si mohli udržet :-P

3 hplovehp hplovehp | Web | 29. srpna 2012 v 13:53 | Reagovat

[2]: Tak nevim, jak to budu stíhat se školou, ale pokusím se. :D :P

4 Koki Koki | 29. srpna 2012 v 14:25 | Reagovat

Úžasný. Já prostě žeru ty tvoje hlášky. Představa andělů tancujících Thriller, nebo Popelčino koště. To prostě nejde. :D
Já si myslela, že těmi roláky něco skrývá. Mně jizvy nevadí. Kolikrát je to spíš naopak. :-)

5 hplovehp hplovehp | Web | 29. srpna 2012 v 17:25 | Reagovat

[4]: A to ještě nevíš, jak k nim přišel. ;)

6 Tewulinka Tewulinka | Web | 29. srpna 2012 v 17:40 | Reagovat

[5]: Hele jako ty tady odepisuješ, ale, že by jsi byla na icq to teda ne, co? :D

7 hplovehp hplovehp | Web | 29. srpna 2012 v 18:47 | Reagovat

[6]: No jo furt. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama