21. kapitola: No white flag

13. června 2012 v 17:06 | hplovehp |  We Are Who We Are
Kapitola ode mně. Pohled Katherine, na světici Elenu se necítím. ;) A chci vám slíbit menší změny. Ty ale udělám až v příští kapitolce. ;) Teď si zkusme užít Katherininy snahy o Stefanovo napravení.

A písnička, bez které to u mě snad ani nejde :D :
http://www.youtube.com/watch?v=2pwT2wiZsg0

"Proč se nemůžu hýbat?"
"Protože se mi tě nechce honit." zabručel Stefan hrozivě. Ten kluk si nedá pokoj.
Trošku otráveně jsem se připlížila k mýtině, na které si držel svou kořist. Platinová blond? Vždyť ani není jeho typ, proboha! Ukázal špičáky a přiskočil k ní. Možná bych ho měla nechat. Je děěěsně nesympatická... Ale ne. Napravuju ho, tak se vším všudy.
Skoro mě rozesmálo, jak překvapeně se i přes upíří obličej zatvářil, když sebou praštil o nedaleký rozložitý strom. Znovu jsem se však pečlivě skryla.
Zavrčel a znovu se vrhl na vyklepanou bloncku. A znovu jsem ho odhodila. Napřímil se a začenichal jako jezevčík. Za tu dobu, co je na světě, se mohl naučit stopovat inteligentněji.
"Katherine!" zavrčel po chvíli.
"Docela ti to trvalo, strýčku Fido."vyšla jsem houpavě z úkrytu.
"Co chceš?! Zase!" měřil si mě nakvašeně.
"Promluvit si. Beze svědků." usmála jsem se sladce na něj a pak na tu holku.
"Zlatíčko, pospěš si domů. Zapomeň, že se k tobě choval někdo neurvale. A prosím! Přebarvi se na černo. Bude ti to slušet mnohem víc." mrkla jsem na ni, když jsem jí nadiktovala úkoly. Poslušně odkráčela.
"Už dvakrát jsi mě vyrušila u jídla." konstatoval Stefan rozmrzele.
"Tomu ty říkáš jíst? I nějaký ťukťuk ze 'Stmívání' by to zvládl kultivovaněji!" nakrčila jsem nos.
"Sorry, došly mi stříbrné příbory." pokrčil rameny.
"Neříkej sorry. Zníš jak Michal David, když se snaží mluvit moderně." zaškaredila jsem se.
"Sorry." nasadil vyzývavý výraz.
"Nech toho!"
"Sorry!"
"Stefane!"
"Sorry!"
Natáhla jsem se, abych mu mohla dát pohlavek. Ale překvapil mě, Obtočil mi ruce kolem pasu a sevřel mě v náručí.
"Copak?" zasmála jsem se, zatímco jsem oplácela jeho náruživý pohled.
"Jsi pořád stejně vzrušující." zabroukal.
"Víš doufám o tom, že jako upíři nestárneme...?" povytáhla jsme obočí. Neodpověděl, místo toho mě políbil. Zabořila jsem si ruce do jeho vlasů a schválně polibek prohloubila. Jako rozparovač líbal náruživěji. Ani mi nedopřál čas užít si to. Jakmile jsem totiž ucítila jeho ruce pod tričkem, vysmekla jsem se mu. Zavrčel a natáhl se po mě.
"Au! Co to..Proč?!" ometal si z hrudi, kterou spadl na zem, prach.
"Vážně sis myslel, že se tady nechám opřít o strom jenom proto, že si ten idiot umane, že mě chce?" zakroutila jsem hlavou.
"Kdo?" hlesl nechápavě.
"Rozparovač."
"A s kým si myslíš, že mluvíš?"
"Teď momentálně se Stefanem. Ale ten kretén 'Rozparovač' už do toho začíná kafrat."
"Jsi blázen." zachechtal se.
"Do tebe." mrkla jsem a přejela mu prsty po spodní čelisti. Zavřel oči.
"Co chceš Katherine?" zaúpěk pak. Poznala jsem v tom zvuku Stefana. Svého Stefana.
"Udělej pro mě něco." vzala jsem mu obličej do dlaní. Otevřel oči. Byly měkké, něžné. Stejné, jako když jsem je viděla poprvé.
"Co?" zeptal se tiše.
"Najdi si nějaký úkryt a dnes už na nikoho neútoč. O víc tě prozatím žádat nemůžu." odstoupila jsem od něj. Tvář mu zase ztvrdla.
"Jestli si myslíš, že tě poslechnu, tak jsi vážně cvok." zašklebil se a vyrazil pryč. Radši ho ohlídám. Vydala jsem se rychle, ale tiše za ním.
Nemůžete pochopit, co jsem cítila, když jsem viděla, jak zalezl do jedné z jeskyní v lese. Ještě je nějaká naděje. Zůstala jsem na stráži zbytek dne i celou noc, ale nevyšel. Za svítání jsem vešla za ním.
"Katherine! Co tu chceš?!" zaškaredil se. Ach jo.
"Dát ti odměnu." políbila jsem ho na jeho, překvapením rozechvělé, hebké rty. Jakmile se pokusil zapojit, odtáhla jsem se.
"Musíš pochopit, že mně získáš jen tím, že se naučíš ovládat." vysvětlila jsem. Chtěl ještě něco říct, ale nedostal příležitost. Já totiž zmizela. Pěkně po anglicku.

Celý další den jsem nenápadně hlídkovala. Nikomu neublžil. Ale už musí být vyhládlý. Krucinál! Už mám z toho starání hlavu jak Kolumbovo vejce! Musím se jít někam odreagovat.


'Pořídila jsem si' šaty a vydala se obhlédnout, jestli se tu náhodou nekoná nějaká zajímavá akce. Jedině v Mystic Grillu, jak nečekané!
S povzdechem jsem vešla. No, hudba taky nic extrémně úžasného. Co se dá dělat. Dělat se toho dá hodně. Například zabít 'dýdžeje', jestli pustí další takový ploužák.
Ten nebožák měl asi šťastnou hvězdu a kmotřičku vílu, protože pustil cosi od Rickyho Martina. To už by snad šlo. Skočila jsem na parket, nechala se objímat spoustou tanečníků a snažila se vytřást si Stefana z hlavy. Doslova.

Parket jsem docela rychle opanovala. O tanečníky nouze nebyla. Vždycky se našel někdo, kdo se chopil příležitosti. Bohužel lidé nemají takovou výdrž. Po desáté písničce se počet mých tanečních partnerů povážlivě ztenčil.

Po (asi) dvacáté už nezbyl nikdo. Otráveně jsem si povzdechla. Já chci ještě!

"Tak co pánové? Nikdo už se ke mně nepřidá?!" mrkala jsem vyzývavě.
"Já bych to zkusil." ozval se za mnou známý hlas. Bože!

"Stefane!" usmála jsem se překvapeně.
"Pokud omluvíte mé chabé taneční umění, slečno Piercová." oplatil mi úsměv. Samou radostí jsem málem vyjekla jako celý kotel fotbalových fanoušků.
"To se uvidí." pohodila jsem vlasy.
"Dobrá."
Značně znavený DJ zapnul další "hit" :
http://www.youtube.com/watch?v=CrjtY9rMfwA&feature=related

Tak to mě zakolíkujte párátkem! Na tohle mám tancovat se Stefanem? Asi budu muset.
Přitáhnul si mě do náruče, tím jeho taneční iniciativa skončila. Bezva. Pohnula jsem boky proti jeho. Začal mě napodobovat. Můj ty Draculo šavlozubej, jemu to došlo!
Nějak jsme to zatancovali. Spíš méně než více. Když začali hrát Queen - We will rock you, vyvedl mě Stefan ven.
"Co máš na srdci?" zeptala jsem se ho. Prudce mě přirazil ke zdi a chytil pod krkem.
"Chci aby jsi věděla, že mě tak snadno nezměníš..."
Cítila jsem jeho ruku, jak se promenáduje po mém stehně.
"Ale budu se snažit vyhovět ti."
Mluvil sice víceméně k mému výstřihu, ale v tak dojemnou chvíli jsem to nekomentovala.
"Měj se."
Silně mě políbil... a pak si v klídku odplachtil! Na tváři se mi vystřídalo několik výrazů, až jsem se nakonec rozesmála.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tewulinka Tewulinka | Web | 13. června 2012 v 17:18 | Reagovat

Páááni, skvělá kapitola, co asi tak mám napsat já?? :D

2 terulka terulka | E-mail | 13. června 2012 v 17:24 | Reagovat

Máš to skvělý :) jako vždy :) a já miluju zlýho Stefana nebo zlou Katherine no asi mám ráda záporáky :P tak ještě jednou chválím a těším se na tewulinčinu kapitolku (doufám že zase bude nějaká Delena chybí mi to :( ) :D

3 kaťul kaťul | E-mail | 13. června 2012 v 17:36 | Reagovat

Souhlasím s holkama máš to skvělý a souhlasím i s terulkou taky mám ráda zlého Stefana a taky doufám po dlouhé době v nějakou Delenu scénu :-D

4 hplovehp hplovehp | Web | 13. června 2012 v 17:52 | Reagovat

[1]:

[2]:

[3]: Dékuji moc! Jsem ráda, že se vám líbilo. ;)

5 Tereza Tereza | 13. června 2012 v 20:03 | Reagovat

Je to skvělá kapitola jako vždy, ale už teď se těším na to co vymyslí Tewulinka :-)

6 lady Katysek lady Katysek | Web | 13. června 2012 v 20:31 | Reagovat

Miluju Steferine ! :-D Totálně skvělá kapitola !! :))Tew. chci pokřáčko !! :-D

7 hplovehp hplovehp | Web | 13. června 2012 v 20:43 | Reagovat

[5]: Teď z toho nejsem moudrá - chválíš mě nebo ne? :D

[6]: Jsem ráda, že jsem tě potěšila. Jo Steferine je jeden z mých oblíbených párů. ;)

8 Koki Koki | 13. června 2012 v 21:33 | Reagovat

Skvělý jako vždy. Je vidět, že jsi nevyšla ze cviku. Docela jsem se zasmála. Prej: "Můj ty Draculo šavlozubej." :D

9 hplovehp hplovehp | Web | 14. června 2012 v 7:06 | Reagovat

[8]: Díky. Mám pro vás totiž malé překvápko. Objeví se tu, až odjedu na dovolenou - což bude od 30.června do 7.července. ;)

10 L€nk@ L€nk@ | 14. června 2012 v 20:01 | Reagovat

hplovehp- Nějaká nápověda, co by to mohlo být?? ♥

11 hplovehp hplovehp | Web | 15. června 2012 v 7:23 | Reagovat

[10]: Něco legračního, dlouhodobého, co se mi moc líbí! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama