10. Kapitola: Perfect Morning...

2. května 2012 v 18:56 | hplovehp |  We Are Who We Are
Kapča od Tewulinka. Pěkná. ;)

Chrooo, pšííííí… Chrooo, pšííííí… no tak!! Eleno Gilbertová, snaž se spát!!! Napomenula jsem se. Jedna ovce, druhá ovce, třetí ovce, nahý Damon… Cože?!! WTF?? Ty stupidní mozku, přestaň si tohle představovat! Další napomenutí. S tichým povzdechnutím jsem otevřela ospalé oči. Bylo ráno, ale závěsy byly zatažené a ruka, která mě ještě večer objímala, se vypařila na druhou stranu postele. Css… Vstala jsem a pomalu po špičkách jsem vyšla ven. Jen v Damonově košili a mém skromném spodním prádle jsem se vydala k moři. Nohy jsem zabořovala do písku, jak jen to šlo. Nebyl vařící jako by byl odpoledne. Byl příjemně chladný a hebký. Brouzdala jsem v něm. Kolem mě ani noha. Podívala jsem se za sebe, tam daleko kde vychází slunce a usmála jsem se. Tohle to mé já, které nemohlo spát má i svou výhodu v podobě vycházejícího slunce, a že se bylo na co koukat. A moře? Krásně průzračně modré. Hned bych tam šla, kdybych měla plavky. Ale proč ne? Spodní prádlo je skoro jako plavky nebo ne? Sundala jsem si Damonovu košili a rozeběhla se do vody, ale stejně rychle, jako jsem tam vběhla, jsem i vyběhla. Voda byla studená, ale to mě nemohlo odradit. Oklepala jsem se a znovu se tam rozeběhla. Skočila jsem šipku a byla jsem hned mokrá, studená a promrzlá na kost, ale to mi nemohlo zkazit to, že jsem po dlouhé, předlouhé době zase v moři. Radostně jsem poskakovala po dni, plavala a pištěla. Ani mi nevadilo, že jsem spolykala tak polovinu toho moře. Dobře.. tak litr. Z vlasů mi zůstaly chuchvalce, ale to mi nevadilo. Radostně jsem poskakovala a pištěla dál. A mušle!! Ty nádherné mušle. Potápěla jsem se, měla jsem rudé oči od slané vody, ale lovila jsem mušle jednu hezčí než druhou. Vyběhla jsem rychle z vody s plnou náručí mušlí a hodila je na Damonovu košili, tu jsem dala blíž k vodě, ale ne tak blízko aby se k ní voda dostala. Znovu jsem skočila šipku do vody a hledala mušle. Takhle asi hodnou chvíli.

Vylovila jsem snad tisíc mušlí. Poté jsem vylezla a s drkotajícími zuby sebrala košili i s mušlemi a přitiskla si ji na hrudník. Pomalu a tiše jsem vlezla do chatky a protočila oči, když Damon ještě spal. Položila jsem mušle na postel a vzala tenkou látkovou deku a další košili a vyběhla potichu ven, deku jsem rozložila na písek a košili si vzala na sebe. Seděla jsem směrem k východu slunce a kochala se tou krásou. Dobře, tou zbylou krásou. Už bylo skoro celé. Pomalu mi usychaly vlasy a prádlo, ale moje jediné přání teď, bylo znovu se vrátit do moře. Ale má promrzlá část tam nechtěla. Když konečně vyšlo Slunce celé. Odložila jsem košili stranou a pomalu se vydala zpátky do vody. Vyhrálo mé hravé já. Pomalu jsem šla a smočila chodidla do vody. Teď už byla voda trochu teplejší. Pomalu jsem se tam vloudila zpět a položila se na ni. Koukala jsem nahoru a pomalu jsem rukama promíchávala vodu. Bavilo mě to. Ale když jsem začala klimbat, ucítila jsem na bocích ruce a tak jsem vypískla.
,,Pššt.." Zasmál se u mého ucha, když mě k sobě přitiskl.
,,Takže, náš maličký se nám probral?" Popíchla jsem ho a ucítila káravé drobné kousnutí do krku. Ne špičáky, ale normálními zuby.
,,Přesně tak princezno a našel jsem i mušle ve své košili." Zazubil se a políbil mě za ucho. Byl jen v trenýrkách a bylo to cítit. Však víte jak to myslím.
,,Nemohla jsem spát, protože jsi chrápal." Uculila jsem se a otočila k němu.
,,Já nechrápu, princezno." Ušklíbnul se na mě a lehce mě políbil na rty. Musela jsem mu polibek oplatit a tím jsem TO cítila ještě víc na svém stehně.
,,Možná jsem se prostě probudila brzo." Uchechtla jsem se a znovu ho políbila. Chytil mě do náruče a odnesl na deku, kde mě přikryl celou svou vahou a já se usmála a koukala mu do očí. Do těch šedo-modrých hlubin. Vpíjeli jsme se pohledy do sebe a vzdálenost mezi námi se začala stahovat na nulu. Konečně přitiskl své rty na mé a já se oklepala rozkoší z toho něžného a láskyplného polibku. Moje ruce samovolně putovaly po jeho hrudi a ramenou. Tam daleko za horami byly moje pomstychtivé myšlenky za ten opilý včerejšek. Teď jsem naprosto střízlivá a ležím pod mužem, kterého… Miluju?? Nevím… vlastně.. vím. Miluju ho, moc! A on mě. Vím to! Nesnažte se mi to rozmluvit.
,,Miluju tě, Eleno." Zašeptal roztouženě do mého ucha a skousl mi jemně ušní lalůček. Prohnula jsem se v zádech čirou rozkoší. Zalapala jsem po dechu, když se vydal rty prozkoumávat moje tělo. Čistá blaženost mě pohltila a já zasténala. Své prsty jsem zapletla do jeho vlasů a přitáhla si ho k polibku. Najednou jsem prolétla v jeho rukách vzduchem a s nohama omotanýma kolem něj, jsem se ocitla na posteli a naše polibky se stávali delšími, vášnivějšími, naléhavějšími. Ucítila jsem jeho hbité prsty na zapínání mé podprsenky a nechal ho rty sklouznout k mému krku. Poté mě líbal na lem krajky mé mokré podprsenky a já zalapala po dechu čirou rozkoší. Zapínání povolilo a podprsenka si udělala výlet na zem. Nenechala jsem se zahanbit a jeho trenýrky byly pryč taky v tu ránu spolu s mými kalhotkami. Cítila jsem ho na svém stehně. Pulzovalo ve mně čiré šílenství. Jinak bych prostě neskončila nahá v posteli a ke všemu s Damonem. No.. mé bláznovství nekončilo, vzestupňovalo.
,,Damone.." Zasténala jsem jeho jméno. ,,Taky tě miluju." Přiznala jsem a v okamžiku jsem znovu zalapala po dechu když do mě šťastně vniknul.
,, Na tohle jsem čekal." Zasmál se s přírazy a já znovu společně s ním zavzdychala.

Ležel jsem vedle ní. Spokojeně jsem se usmíval. Slyšel jsem ta dvě slova, co jsem slyšet chtěl. A udělal jsem to, co jsem chtěl udělat už hodně dávno. Moje Princezna. Jen moje. Navěky. Ehm.. doufám. Elena spala v mém náručí a jemně zavrněla ze spánku. Usmál jsem se a políbil ji do vlasů. Měl jsem nádherné probuzení, to se musí uznat…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama