21.kapitola: Porsche 1844

6. dubna 2012 v 16:17 | hplovehp |  Vampire Diaries - fanfiction povídky
Tak jo, aby mě Andílek Marry nesežrala, přináším tuhle kapču dřív než byla v plánu. Snad se vám bude líbit.

Písnička: http://www.youtube.com/watch?v=PWeb79W8EqQ

"Pardon, ale není tu Caroline?" zeptal se chladně Matt. Evidentně se dostal do vysokých obrátek.
"Ehm...no...vlastně..." začala jsem koktat.
"Tady jsem." ozvalo se za mými zády.
"Aha. Kde jsi vzala ten náramek?" pokračoval Matt útočně.
"Od Eleny." prohlásila nevině Caroline.
"Je to pravda?" obrátil se na mně.
"No... Jasně. Máme výročí přátelství. Car mi dala skoro stejný. Můžu pro něj skočit." zalhala jsem s překvapivou lehkostí.
"Nemusíš... Chci říct, věřím ti. Omlouvám se." svěsil hlavu Matt.
"Jsi moc žárlivý Matty." usmála jsem se dobrácky.
"Dámu svého srdce si člověk musí hlídat." objevil se tu Damon a objal mě kolem pasu.
"Dneska přespím tady. Dobrou noc Matte." odtušila moje blond kámoška. Matt chtěl ještě něco říct.
"Radši to nech být kámo. Není potřeba hnojit to víc, než už to je." poradil mu můj upír.
"Fajn." odkráčel nešťastně. Kopla jsem do dveří, aby se zabouchly.
"Eleno!" zhroutila se Caroline do mojí náruče. Vyděšeně jsem ji stiskla. Zraněná nebyla, ale celá se otřásala vzlyky.
"To abych postavil na horkou čokoládu." neodpustil si Damon. Maličko jsem se zamračila. Naznačil, že si zamyká pusu a odhazuje klíč. Lehce jsem zavrtěla hlavou.
"Proč jsi řekla, že ten náramek máš ode mně?" zeptala jsem se, když mě pustila.
"A co jiného mi zbývalo?! Měla jsem snad říct: Matty, tenhle náramek mám od Původního. Je to hybrid, který se tak trochu snaží vyvraždit tohle město. Strávila jsem s ním kouzelné odpoledne." zabořila si obličej do dlaní.
"A on by odpověděl: Samozřejmě lásko. Můžeš s tím milým mužem trávit tolik času, kolik jen chceš." zakřenil se Damon.
"Nezamykal sis tu nevymáchanou pusu před chvílí?" zašklebila jsem se.
"Pardon, pardon. Malá porucha. To víte, mechanismus je to už trošku starší." zaculil se cukrkandlově. Caroline se uchechtla.
"Tak to by sis měl dávat pozor na jiné mechanismy. To by ti Elena netrpěla." začala se moje blond kámoška řehtat.
"No, musela bych vyměnit za novější model." pokrčila jsem rameny. Damon to naštěstí bral sportovně a smál se s námi.

Car s námi strávila ještě dvě hodinky. Pak se navzdory řečem, že tu dneska přespí, odklidila k sobě domů. Sotva jsem za ní zavřela dveře, lítala jsem někde u stropu.
"Damone!" vypískla jsem.
"Já ti dám vyměnit za novější model!" pohrozil mi s ohníčky v očích. Vzápětí nás roztočil. Docela jsem ječela. Damon by mě nepustil, ale stejně. Když vás někdo drží zvedlou a točí se s vámi rychlej než nože mixéru...
"Prosím! Já už budu hodná!" žadonila jsem. Pomalu mě spustil na zem.
"To ti tak věřím, Pinocchio." zatahal mě za nos. Neubránila jsem se smíchu.
"Vážně bys mě vyměnila?" zeptal se ustaraně. Vzala jsem mu hlavu do dlaní a opřela nám čela o sebe.
"Ne. Někoho jako ty bych už těžko našla. Jsi moje Porsche z roku 1844."
"Miluješ mě?" vyzvídal potměšile.
"Ne." odtušila jsem rázně. Vyděšeně sebou cuknul. Povalila jsem ho na zem a sklonila se k jeho uchu.
"Já tě zbožňuju." prozradila jsem mu. Převalil se nade mě.
" A pak prý, že budeš hodná. Málem jsem z tebe měl infarkt." postěžoval si. Žďuchla jsem ho pod sebe.
"Ale nepovídej." kousla jsem ho laškovně do krku. A už jsem zase byla pod ním.
"Povídám."
Konečně mě políbil. Ochutnávala jsem jeho rty a jediný Klaus, který v tu chvíli existoval, byl Santa. Přenesl mě do postele.
"Neblázni." mírnila jsem ho. Ví, že moje dočasné přátelství s vložkami nám nedovolí postoupit dál. Ignoroval to a líbal mě.

"Je mi líto."
"Copak?"
"Že sis to asi.. moc neužil. Víš jak to myslím." zrudla jsem. Damon sice utěšil mou palčivou touhu, ale ta jeho...
"Blázínku. Viděl jsem tebe na vrcholu blaha. Říkala jsi moje jméno. Jsem naprosto spokojený." usmál se něžně a pohladil mě po tváři.
"Miluju tě." zašeptala jsem v rozpacích.
"Taktéž. Doboru noc, Elenko."
"Ale cokdyž neusnu?" strachovala jsem se hraně.
"Proč bys nespala?" zeptal se vhlídně.
"Noční můry." navrhla jsem.
"Obávám se, že by to ty noční můry spíš přivedlo, ale mohl bych ti zpívat."
"Kecálisto. Prosím, prosím, zazpívej."
"Máš má ovečko dávno spát..."
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sanny Sanny | Web | 6. dubna 2012 v 18:28 | Reagovat

Ahoj Peti (Vivo). Tady Jenny z Ufa. Proč už na Ufonek nechodíš? Dojdi a dáme zase tu fantasy vyjdu :). Tak ahoj :) :-|

2 Koki Koki | 6. dubna 2012 v 18:32 | Reagovat

Rozhodně líbí. Moc. Porche z roku 1844. :-P Dost dobrý. Stejně tak výměna za novější model atd.

3 Katty Katty | 6. dubna 2012 v 23:43 | Reagovat

úzasne ... DAmon je skutecne jako Porsche :-)) prosim prosim dalsi :-)))

4 Darina Darina | 8. dubna 2012 v 18:35 | Reagovat

vyborne pišeš,len tak dalej , tešim sa na další diel :-)

5 Barussiiik Barussiiik | 13. dubna 2012 v 15:45 | Reagovat

HEZKÉ. Hobně se mi líbil ten konec. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama