Co by, kdyby... Pro Marry (Angel?! :D)

17. března 2012 v 22:15 | hplovehp |  Jednorázovky
Tak jo, zpracovala jsem to téma. Elena a Damon zavření v současné situaci v nějaké místnosti. Nevím, jak se mi to povedlo. Posuďte vy. Odkaz na hudbu: http://www.youtube.com/watch?v=V5v_KeovVtw&feature=related

"Né!"stihla jsem vykřiknout, než se tmavý vchod uzavřel.
"No bezva." povzdechl si Damon a kecnul na zem.
"Co budeme dělat?!" pochodovala jsem rozčileně po malém prostoru.
"Já vytáhnu svůj kapesní tank a prostřelím zeď." konstatoval suše. Zírala jsem na něj jak na Klause v růžové.
"To byl vtip, Eleno." zašklebil se otráveně.
"Bez vtipkování! Musíem přece něco udělat!"
"Sednout si a zírat do tmy?" zašklebil se.
"Damone!" okřikla jsem ho.
"Damone!" parodoval můj hlas znechuceně. Chtěla jsem ho potrestat protestním mlčením. Ale jako obvykle mi to moc dlouho nevydrželo.
"Mohli bychom si promluvit." navrhla jsem nesměle.
"Není o čem." odsekl.
"Nedělej to." zavrtěla jsem hlavou.
"Co za příšernou a neodpustitelnou věc jsem zase udělal? Prosím, pověz mi to!" obrátil se na mně s hlasem plným ironie. Sedla jsem si vedle něj.

Lately nothing I do ever seems to please you
And maybe turning my back would be that much easier
Cause hurtful words are all that we exchange
But I can't watch you walk away

"Nesnaž se dělat, že jsi jenom příšera, co nic necítí."
"Ale to přesně já jsem."
"Nejsi!"
"Nemíním se s tebou dohadovat."
"Já s tebou taky ne."
Pořád měl tvrdé rysy, nedával na sobě nic znát. Zkusmo sjem se dotkla jeho ruky. Ucuknul.
"Co chceš?" zeptal se podrážděně.


Can I forget about the way it feels to touch you?
And all about the good times that we've been through
Could I wake up without you every day?
Would I let you walk away?

"Byla jsem blbá a ne tak docela při smyslech, když jsem mluvila na tom plese." hlesla jsem. Damon neurčitě trhnul rameny.
"Posledních pár dnů jsem hodně přemýšlela."
"Neobvyklé." rýpnul si tiše.
"A došla jsem k závěru, že si tak nějak neumím představit svůj svět bez tebe. Že by nebyl nikdo, kdo by mi zabíral postel, hrabal se mi ve spodním prádle." pokračovala jsem. Na tváři se mu mihnul krátký úsměv.
"Nikdo by se neobjevoval na nečekaných místech. Nikdo by mě nepopichoval. Nebyl by nikdo, kdo by mě odrazoval od sebevražedných misí. Ani nikdo, kdo by mě z nich zachraňoval."
"To bys měla docela dost potíží." komentoval to bezvýrazně.
"Nikdo, kdo by donutil moje srdce tlouct tak šíleně rychle. Nikdo, koho bych se mohla dotýkat a přitisknout se k němu. Nikdo, kdo by ležel vedle mě a kontroloval každý můj dech při spánku."

No, I can't learn to live without
And I can't give up on us now

"Proč mi to říkáš?" zeptal se trošku bolestně Damon.
"Protože jsem se snažila předstírat. "
"Copak?"položil jemně otázku. Do háje! Musím mít už zase na krajíčku.
"Tvoje láska není problém. Problém je moje sobeckost a krutost." zašeptala jsem.

Oh, I know I could say we're through
And tell myself I'm over you
But even if I made a vow
I promise not to miss you now
And try to hide the truth inside
I'd fail cause I, I just can't live a lie

"Můžu ti říct tajemství?"
"Ano." fňukla jsem.
"Já už ti to odpustil. Docela jsem vyměknul, viď?" pousmál se.
"Sakra. To už mi asi neutrhneš hlavu?"
"Proč bych ti měl trhat hlavu?"
"Alespoň bych se necítila tak provinile."
"Máš se proč cítit provinile." pokýval hlavou. Nakrčila jsem čelo.
"Ano, odpustil jsem ti. To neznamená, že mě nemrzí, co jsi řekla." osvětlil mi svoje stanovisko.
"Ach jo!" povzdechla jsem si.
"Jak moc toho lituješ?" zauvažoval nahlas.
"Příšerně. Děsivě."
"Tak to moc ne."
"Damone! Mě je to líto!"
"Ne dostatečně."
Zoufale jsem po něm chňapla a políbila ho.

Could I forget the look that tells me that you want me?
And all the reasons that make loving you so easy
The kiss that always makes it hard to breathe
The way you know just what I mean

"Na to neexistují slova." hlesla jsem, když jsem se odtáhla. Nic neříkal. Opatrně jsem si opřela hlavu o jeho rameno.
"Správná odpověď." ozval se po chvíli tiše. Usmála jsem se. On nejspíš taky.
"Takže?" zajímala jsem se.

No, I can't learn to live without
Ohh, so don't you give up on us now

"Myslím, že to ještě zkusím." řekl. Jeho ruka mě objala. S úlevou jsem se k němu přitiskla. Povědomá vůně mě uklidňovala. Najednou jsem tu nebyla osaměla. Byli jsme tu dva. A to bylo perfektní.

Ohh, I know I could say we're through
And tell myself I'm over you
But even if I made a vow
I promise not to miss you now
And try to hide the truth inside
I'd fail cause I, I just can't live a lie

Ohh, and I don't wanna try

"Co budeme dělat?" zeptal se po chvíli Damon.
"Sedět a zírat." odpověděla jsem.
"Do tmy?" uchechtl se.
"Jestli chceš, můžeš se dívat do tmy. Ale já se budu dívat na tebe."

Ohhhh, I know I could say we're through
And tell myself I'm over you
But even if I made a vow
I promise not to miss you now
And try to hide the truth inside
I'd fail cause I, I just can't live a lie

I just can't live a lie

"Zpomal, máš privysokú rýchlosť." zanotoval s úšklebkem.
"Pořád se zlobíš." přikrčial jsem se zbaběle.
"Ne. Ale nechci, abychom tady pod návalem emocí udělali něco, co bys potom zase nějak hezky slovně ohodnotila."

But even if I made a vow
I promise not to miss you now
And try to hide the truth inside
I'd fail cause I, I just can't live a lie

Oh, I cant live a lie

"Dobře." přikývla jsem a nechala se hladit po vlasech.
Konečně jsem věděla, co nemůžu udělat. Nemůžu žít bez Damona.

Oh, I cant live a lie
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 18. března 2012 v 9:46 | Reagovat

Myslim, že jako vždy se tu objevila další výborná povídka. Sice nevim co tak "hezkýho" mu řekla, ale stejně výborná povídka.
Dobrý bylo to zabírání postele a prohrabávání spodního prádla. :-P

2 hplovehp hplovehp | Web | 18. března 2012 v 10:13 | Reagovat

[1]: No, abych ti to přiblížila. Ona se vypravila do nebezpečí a jeho nechala zneškodnit Stefanem. Ocituji jejich následný rozhovor:
"Ty se na mně zlobíš, protože jsem do toho zatáhla Stefana?!" řekla Elena.
"Ne! Zlobím se na tebe, protože tě miluju." odpověděl Damon.
"Možná to je ten problém." vyyhrkla Elena.

To je ta osudná věta, kvůli které někteří fanoušci Upířích deníků přejí Eleně pomalou boelstivou smrt. :-P Já už jsem se od toho odpoutala a zase kopu za Delenu. :D

3 Juli Juli | 18. března 2012 v 13:18 | Reagovat

Skvělé! Miluju tvoje povídky a hlavně co by, kdyby... a tak mě napadlo jestli by si neudělala co by, kdyby Damon požádal Elenu o ruku :-D  :-)

4 marryangel marryangel | Web | 18. března 2012 v 14:02 | Reagovat

Děkuju ti :) Strašně jsem se u toho smála zvlášt' tomu Damonovu humoru, úplně jsi ho vystihla :) Jenom ta Elena se mi zdála trošku měkčí, a s tím jak furt podlézá Stefanovi se mi zdá že všechno co chce je mít doma ''starého dobrého'' Stefana ale stejně jsi vystihla co jsem chtěla :)

5 Szurmina Szurmina | 18. března 2012 v 14:13 | Reagovat

Super! :) ale taky se mi zdálo, že Elena vyměkla nějak brzo.. ale jinak fakt skvělé :) a když má být v 20. epizodě školní ples, zajímalo by mě, jak si to představuješ... tk kdybys měla čas, byla bych moc ráda za takové Co by, kdyby.. :)

6 Barussiiik Barussiiik | 19. března 2012 v 18:11 | Reagovat

Krása. Pokud tě udivuje, proč komentuji tak rychle, tak vysvětlení je toto - už jsem si to dávno přečetla, ale nemohle jsem to okomentovat.

7 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 11. května 2012 v 20:21 | Reagovat

Kéž by ta povídka byla skutečnost....

8 Niki Niki | 10. listopadu 2012 v 18:19 | Reagovat

Já vytáhnu svůj kapesní tank a prostřelím zeď :-D
Tvoje-Damonovský hlášky mě dostávjí do kolen.
Čtu si a přítel na mě: čemu se tak culíš :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama