Březen 2012

2.kapitola: Unknown Hero

26. března 2012 v 20:54 | hplovehp |  Faith of the heart
Tak, kapitola je tu. Tentokrát nakoukneme ke Stefíkovi. Jako obvykle bude pan zadumaný, píšící si deník. Co ho ovšem zaujme tak, že na něj zapomene?
Mimochodem, zítra (27.3.) je velmi významný den. Kdo jako první napíše do komentáře správnou odpověď má u mě věnování nějaké fakt pěkňoučké povídky. Nápověda : hledejte tady na blogu. ;)


Triumf ducha, věčnost krásy; zde není stáří, není změny. Zde promlouvá nesmrtelnost.
JOSEF BOHUSLAV FOERSTER

Vysoký světlovlasý mladík seděl na židli u psacího stolu. Prsty pravé ruky točily propiskou, prsty levé vyťukávaly zamyšlené stacatto do dřeva. Jak jen to napsat, aby to vyznělo přesně podle jeho představ? Usmál se. Co na tom vlastně záleží? Jediný, kdo si tohle bude číst je on. A díky své dokonalé paměti bude přesně vědět, co to které slovo chtělo říct.
Znovu načmáral pár řádků. No, načmáral. Jeho písmo zůstavalo stejně pečlivé a úhledné už od roku 1864. Z dalšího filozofování ho vytrhl dívčí hlas. Ten nejkrásnější na světě. A přesto ten, kterého se obával.
"Bonnie!" okřikla hnědovláska svou kamarádku.
"Oba, ty i Matt, chodíte jako tělo bez duše."
"Ach jo. Ublížila jsem mu. Jenže já už jsem se prostě chtěla odstřihnout od minulosti."
"V tom případě je dobře, že jsi to udělala hned. Později by to bylo bolestivější."
"Prosím, pojďme se bavit o něčem jiném." požádala Elena.
"Dobře. Caroline říkala, že se chystá..."
Dívčí hlasy se pomalu vzdalovaly. Stefan se nesnažil dál poslouchat. Nebylo by to slušné. Uklidil deník. nalil si sklenku whisky, v rádiu naladil staré dobré Bon Jovi a začal meditovat.
Elena. Elena Gilbertová. Hnědovláska s hnědýma očima. Tak podobná Katherine a přesto tak jiná. Krásná a srdečná. Obětavá. Silná. Cítila zvláštní druh smutku. Stejně jako on trpěla skoro chorobnou touhou zaznamenávat si události každého dne. Nejraději by všechnu bolest svých blízkých přesunula na sebe, obětovala se za ně.
To jí on ovšem nedovolí. Nikdy. Už jednou jí život zachránil. Ten večer bylo chladno...
Skřípot brzd. Vyděšené výkřiky. Rána. Šplouchnutí vody. Rozběhl se za těmi zvuky.
Řeku ozařoval měsíc. Pod hladinou viděl auto se třemi osobami. Okamžitě se vrhnul do vody. Žena na předním sedadle už byla zřejmě mrtvá. Muž na místě řidiče ale byl při vědomí. Chytil ho za paže a zatáhl.
"Ne! Ji!" zabublal a chabým gestem ukázal dozadu. Stefan se podíval na zadní sedadlo. Setinu vteřinu jen šokovaně zíral.
"Rychle! Zachraň...ji." zachroptěl muž.
"Ano." hlesl on. Jako zhypnotizovaný uchopil dívčino tělo, odrazil se ode dna a vyplaval s ní na břeh. Tam ji něžně položil a chtěl se vrátit pro muže. Pohled na něj mu v tom ale zabránil. Tenhle muž si nepřál být zachráněný. Chtěl zůstat se svou ženou. Stefan slabě přikývl. V očích muže se mihl záchvěv vděku, než se zavřely navždy.
"Odpočívej v pokoji." zašeptal Stefan, jak mu velel jeho hluboko zakořeněný zvyk. Potom se rychle sklonil nad dívkou. Nevypadala nejlíp. Prohmatal si kapsy. Zrovna teď tu sebou nemá telefon! Zaváhal jen vteřinu, než zabořil ruku do hlubin její promočené bundy. Ona u sebe mobil měla. Dokonce fungoval.
"Záchranná služba. Jak vám mohu pomoci?" ohlásil se na druhé straně ženský hlas.
"Autohavárie na Wickery bridge. Auto sjelo do řeky. Povedlo se mi vytáhnout dívku. Další muž a žena, pravděpodobně její rodiče, zůstali tam dole. Obávám se, že už jim není pomoci." vysvětloval naléhavě.
"Začněte s oživováním, okamžitě k vám někoho pošleme!" zareagovala žena aktivně. Stefan si pro sebe přikývl a zhluboka se nadechl, než přitiskl své rty na její.

Zamrkal. Pořád byl ve svém pokoji. Přešel ke skříni a vylovil z ní velikou brašnu. Je čas zahrát si na studenta. Víc než století se skrýval. Věděl, že riskuje, ale musel ji blíž poznat.

Stop thinking, just have fun!

25. března 2012 v 15:26 | hplovehp |  Jednorázovky
Tak jo, tohle bych chtěla věnovat vám všem, kteří mě pořád povzbuzujete! Není to moc dlouhé a je to totálně praštěné. Snad se vám trefím do vkusu. ;D Tohle se bude nejspíš líbit hlavně Marry. A omlouvám se za ty písničky. ;D
Varování (tentokrát myšleno vážně): 17+

Prásk, prásk, prásk!
"Koho to sem všichni Původní nesou..." zakřenil se Damon, když otevřel dveře a uviděl Elenu.
"Jdu se sem opít." prohlásila jenom, když se protahovala dovnitř. Normálně by se jí nechtělo dotýkat se Damona v tak malém prostoru. Teď jí to bylo dokonale jedno.
"Hlavně, že víš, co chceš." mrknul na ni tmavovlasý Salvatore. Prohrabovala se ve skříňce, o které věděla, že obsahuje většinu Stefanových alkoholových zásob.
"Počkej, přece nebudeš být ty Stefanovi utrejchy?! Vždyť to chutná jak vývar z Klausových ponožek. Když se chceš opít, tak alespoň něčím ušlechtilým, na úrovni." poučil ji Damon a přistrčil jí láhev whisky, kterou si chtěl původně dát sám. Elena nezaváhala ani na okamžik a pořádně si přihnula. Ksichtík se jí malinko zkřivil, whisky byla poctivě uležená.
"Díky." zachraplala pak.
"Neděkuj. Zrovna jsem měl podobný nápad jako ty."
"A ve dvou se to lépe táhne, jo?"
"Bystrá." pochválil ji.
"Proč ses chtěl opít?" zajímalo Gilbertovou. Damon si řádně přihnul z lahve, než odpověděl.
"Celkem nic novýho pod sluncem. Holka, kterou miluju je nalepená na brášku, obyvatele mého milovaného rodného městečka chce něco sežrat... Už bych si na to taky mohl zvyknout." zavrtěl hlavou a znova se napil. Elena mu uzmula láhev a několika hlubokými doušky dohnala svůj deficit.
"Tvoje důvody?" ozval se Damon.
"Po okolí poskakují téměř nezničitelní debilové, kteří by mohli vyvraždit všechny lidi, co znám. Plus Stefan, moje takzvaná osudová láska, mě se spoustou okrasných keců vlastně poslal do prdele." shrnula svoje pocity hnědovláska. Její společník na ni překvapeně kouknul. Když už vytáhla taková slova, alkohol začíná působit.
"Já chci tancovat!" zapištěla po dalším loku.
"Nejsem si jistý, jestli vůbec zládneš stát." usmál se na ni soucitně.
"Ty mě podceňuješ!" zahučela nespokojeně. Zasmál se a zapnul stereo.

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=yXMBO9M-xEU

Písnička měla rytmus samby, možná salsy. Elena se začala svíjet, ale zamotala se jí hlava. Naštěstí ji Damon zachytil. Okamžitě pokračovala v tanci.
"To bylo schválně." vysvětlila.
"Samozřejmě." dostalo se jí odpovědi.
Dotančili až do Stefanova pokoje. Stereo hulákalo na celý dům. Elenin hněv podpořený alkoholem se objevil vzápětí. Knihy ze Stefanova stolu odlétly do kouta. Damon se pochopitelně nenechal pobízet a nadšeně se do destrukce zapojil. Vybral si trošku těžší kalibr. Stefanův šatník téměř vzal za své, když se zřítil. Když byli se zřízením pokoje spokojení, přesunuli se do Damonova pokoje, kde měli další zásoby pití.
"Víš co bychom si mohli zahrát?" pokusil se šibalsky zamrkat Damon. Bohužel už byl taky pdo vlivem, takže to spíš vypadalo, jako by mu něco spadlo do oka.
"To teda nevím." usmála se rádoby svůdně Elena.
"Svlíkací poker!"
"Jdeme na to!"
"Jupí!" zajásal Damon chlípně.

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=ygRsUsn7_c0

"Já čekám." zaculil se o chvíli později.
"Pfff." odfrkla si. Její tričko se ocitlo na podlaze. Damon hltal vršek jejího těla v červeném krajkovém korzetu.
"Hrajeme!" utla jeho slintání.

"Prosím."
"Jak je libo."
Damonovo tričko se ocitlo na jejím. Elena se potutelně zachechtala a olízla si rty, než pokračovali ve hře.

"Ale já mám jenom tanga!"
"Můžeš si klidně sundat ten korzet." popíchnul ji.
"To by se ti líbilo." zašklebila se Gilbertová a spolu se svými džínami odložila i zbytky studu.

"Kalhoty, pane Salvatore." usmála se sladce. Damon nezaváhal ani na okamžik. Když Elena uviděla jeho pozadí pouze pod tenkou černou látkou, umínila si, že další hru musí vyhrát.

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=Rz2z87KHpN0&feature=related

"Vážně to mám udělat?" zeptal se znova Damon.
"Snad se nestydíš!" posmívala se mu Elena, ikdyž byla nervózní víc než on.
"Nemám za co." ujistil ji a odložil spodky. Eleně automaticky vystřelila ruka před oči a pubertálně se rozhihňala.
"Dobře, můžeš se obléct." pobídla černovlasého upíra. Žádná odezva.
"Damone?" zavolala jeho jméno. Oddálit ruku se neodvážila. Jeho rty se přisály na její. Neměla proti tomu námitek. Sundala si ruku z očí a pevně se k Damonovi přitiskla. Přes tenoučkou krajku spodního prádla vnímala jak je vzrušený, což ji ještě víc dráždilo. Polibky se přesunuly na její krk. Prohnula se v zádech.
Damon se chopil šance a vyřídil zapínání korzetu. Pak z ní korzet stáhnul a odložil ho stranou. Začal se věnovat její hrudi. Zasténala, když ji laškovně kousnul do bradavky. Přesunul se níž.
"Damone..." vydechla. Jazykem objížděl okraje krajky.
"Damone!" okřikla ho, když se jí zdálo, že ji trápí až moc dlouho a vyžívá se v tom. S hrdelním uchechtnutím krajkovinu odstranil a pokračoval v dotecích jazykem.
Tentokrát nedal na prosby nebo příkazy. Teprve až byla Elena na pokraji zbláznění, smiloval se nad ní.

"Co to je?" vydechl Stefan šokovaně, když se tu za hodinu objevil a našel ty dva, nahé a usměvavé, přitisknuté tělo na tělo.
"To je Stefane. tvoje BÝVALÁ přítelkyně s tvým bratrem." odtušila Elena, navlekla si Damonovo tričko a vydala se do kuchyně.

Co by, kdyby... Pro Szurminu!

23. března 2012 v 20:58 | hplovehp |  Jednorázovky
Tak a je to tady! :D Doufám, že vás nezklamu. Lehce spoilerová, delenisticky vystylovaná povídka čeká, až si ji přečtete. ;)

"Caroline! Opravdu, opravdu tam musím jít?!" vytáčela jsem se, co to jen šlo. Považte! Můj upíří přítel je ovlivněný Původním hybridem, který je do Caroline zamilovaný. Když se ho (přítele, ne Původního!) snažím zachránit, pošle mě do háje. Připočtěme k tomu mého nevlastního bratra, ovlivněného, někde daleko. Poprávu naštvanou čarodějnickou kámošku. A v neposlední řadě bratra mého upířího přítele, kterému jsem řekla, že je jeho láska problém.
Tohle všechno musím řešit, málem mi z toho hrabe a Caroline považuje za "životně" důležité jít na školní ples s názvem: "Hity napříč lety.".
"Eleno! Prosím, prosím, prosím, prosím,prosííííííííím!" poskakovala moje blond upíří kamarádka rozrušeně na místě.
"Dobře!" vykřikla jsem zoufale. Další její "prosííííím" tak blízko mého ucha bych nezvládla.
"Bezva!" zajásala.

"Vypadám děsně."
"Když ty vypadáš děsně, tak jak pak vypadám já?"
"Božsky!" odfrkla jsem si. A byla to pravda! Caroline by každý uvěřil, že je andělíček, který se k nám spustil z nebes po zlaté stuze. Já jsem byla zamaskovaná v hnědé. Nevadilo mi to, vlastně jsem si ji sama vybrala. Nemám zrovna náladu být vyzývavá.

Caroline:



































Elena:
















































"Jdeme!" zavelela Caroline. Vešli jsme do přeplněné místnosti.

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=p6-M63HVR2g

Gimme gimme gimme a man after midnight
Won't somebody help me chase these shadows away
Gimme gimme gimme a man after midnight
Take me through the darkness to the break of the day

Sálem řvala ABBA a dívky, které sem přišly bez doprovodu se už svíjeli na parketu, aby si sehnaly tanečníky. Caroline se k nim rozběhla. Chtěla jsme ji následovat. Cestu mi ale zastoupil Damon.
"Ale, ale. Taková pěkná dívka a ona je tu sama?" podivil se s mírně zvrhlým úšklebkem.
"A co by měla udělat, aby tu sama nebyla?" nasadila jsem výraz "sexy Einstein".
"Záleží, koho by chtěla jako společnost." pokrčil rameny. Neulehčí mi to.
"Někoho vysokého, černovlasého, modrookého svalnatého a děsně sexy. Bohužel tu nikoho takového nevidí. Nemohl bys za něj zaskočit?" usmála jsem se nevině.
"Hmmm.. původně jsem si tu chtěl zatančit s jednou krásnou hnědovláskou s hnědýma očima a fakticky perfektní postavou. Ale zřejmě se někde zapomněla." vrátil mi i s úroky. ABBA konečně skončila.

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=sLqAft_PjhQ

Svět se se mnou roztočil. Skončila jsem v Damonově náruči. Poťouchle se usmál.
"Nechceš doufám předvádět nějaké taneční šílenosti?!" křikla jsem. Znova mě roztočil. Zkusila jsem fingovat pád. Nic platno. Vytáhnul si mě po své noze zpátky do náruče. Jediný výsledek = byla jsem na Damona nalepená ještě těsněji.

Forgive me for the things
That I never said to you
Forgive me for not knowing
The right words to say, to prove

To rozhodně nepomáhalo mému rozumnému uvažování. Byl tak šíleně, hřísně blízko, když nás proplétal tančícím davem. Ani jednou jsme do nikoho nevrazili. Díky němu, pochopitelně.

That I will always be
Devoted to you and me
And if you can't feel that in my love
Then I'm sorry for not giving you enough

Neubránila jsem se krátkému pohledu na Damonovo tělo. Uf. To nebyl dobrý nápad. Srdce se mi rozeběhlo ještě rychleji. Podívala jsem se zpátky do jeho očí.

But I'm not sorry for my love
I'm not sorry for my touch
The way it made your hands
Tremble and my heart rush

I would do it all again
Wouldn't take back a thing, no
'Cause with you I've lived
A thousand lives in one

And I could never be
I could never be
Sorry for love

V těch modrých hloubkách jsem viděla všechno. Radost z tohoto momentu, toužení potažené vrstvou obav, bolest z minulosti. Při ní jsem se zachvěla.To, co jsem mu řekla bych zařadila na čelo seznamu: "Blbosti, které kdy Elena Gilbertová vypustila z úst". Tohle vedlo i před: "Žirafa je obojživelník.". Bude mi to líto po celý zbytek života. Což vzhledem k frekventovanosti příšer okolo mě nemusí být dlouho, že.

Well, maybe there've been times
That I let you down
Looking back on all those moments
I know that I should have found

Love is to be for you
And now I will promise to you
And if you don't see that in my eyes
Then I'll be
Sorry for the rest of my life

"Damone..."chtěla jsem začít.
"Teď ne. Tančím." zavrtěl hlavou. Tak TY tančíš? Fajn, já začnu taky. V mém soukromém myšlenkovém kinematografu prolétlo několik scén z Hříšného tance, Pomády a Flashdance. Povedlo se mi z toho vyprodukovat taneční choreografii. Jsem prostě machr. Teda až na cokoli, co se týká lásky, upírů, vlkodlaků, hybridů, Původních, sporýše...

But I'm not sorry for my love
I'm not sorry for my touch
The way it made your hands
Tremble and my heart rush

I would do it all again
Wouldn't take back a thing, no
Cause with you I've lived
A thousand lives in one

But I could never be
I could never be
Sorry for love

Damon se zasmál a přizpůsobil se mým pohybům. Sevřela jsem ho trošku pevněji. Dodávalo mi to pocit jistoty.

Aren't we all make mistakes
No matter how hard we try
But hearts can't only break
When sorry comes all around

Až do konce písničky jsme se jen lehce pohupovali.

OOh, when sorry comes around

I'm not sorry...
For my love
For my touch

I would do it all again
I wouldn't take back my love

Because with you I've lived
A thousand lives into one
But I could never be
I could never be
I could never be
I could never be

Sorry for love

"Musíme si promluvit." vyhrkla jsem. Přikývl a vedl mě ven. Periferním viděním jsem zaregistrovala Klause, jak si to štráduje k Caroline.

"Caroline."
"Klausi!"
"Rád bych se omluvil za své chování." pousmál se doufajícně Klaus.
"A ty si myslíš, že jen omluva..."
"Miluju tě Caroline." přerušil proud slov z jejích úst. Překvapeně se nadechla.
"Mohla by sis se mnou zatancovat?" požádal ji. Přikývla, evidentně vyvedená z míry. Došli až doprostřed parketu, který měli najednou celý pro sebe. Mužská část páru budila respekt.

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=sMSwBL8v74g&feature=related

Forgive me
Don't know where to start
I guess we've come to
The serious part
I need to find out
If there's a chance
For us?

Jeho ruka na boku cítila jen jako dotek motýlích křídel. Rozechvěle spojila jejich dlaně. Houpavě se dali do tance. Caroline se v Klausově náruči vznášela. Nejen kvůli tomu, jak snadno ji prováděl jednotlivými kroky.

Don't give me that same old look
It won't win me over
Don't give me that same old speech
You don't have to speak at all

Nemluvili. Snad se báli, že by slova zničela celý ten, až nechutně sladký, moment. Caroline se přitáhla blíž a zabořila nos do límce Klausovi džínové bundy. Slastně se nadechla jeho vůně. Byla neobvyklá. Divoký mořský příliv, jarní déšť, jasmín z Tisíce a jedné noci.

You can say you love me
That I'm your perfect crush
How it hurts to need someone that much
You can swear you mean it
But that ain't good enough
Cuz when a man loves a woman it is all
In his touch

Přejel jí rukou po páteři. Zalapala po dechu. Kapacita jejích plic jí v ten okamžik připadala žalostně chabá.

I wish u could u see (yeah)
Just how simple
It's supposed to be

Trochu poplašeně ho pohladila mezi lopatkami.
"Caroline." zachraptěl. Teď nevypadal jako ten suverén, který má všechny a všechno na háku. Přerývavý dech a chvějící se rty. Ale právě takhle se Caroline líbil. S pocuchanými vlasy a něžnýma očima.
"Pšššt." sykla.

Cause now that we've come this far
We don't want to loose it
If you wanna win my heart
Baby just shut your mouth

Poslechl ji.

You can say you love me
That I'm your perfect crush
How it hurts to need someone that much
You can swear you mean it
But that ain't good enough
Cuz when a man loves a woman it is all
In his touch?

Přestali tančit. Klaus se zahleděl Caroline do očí.

Then words don't mean that much

Blonďatá dívka už neudržela svoje rozbouřené emoce na uzdě. Vší silou, kterou dokázala posbírat, se přisála na jeho rty.
Klaus nezaváhal ani setinu sekundy a začal jí polibek oplácet.
Zapomenuti v tu chvíli zůstali lidé, upíři, vlkodlaci, hybridi, čarodějky i případní mimozemšťané. On byl Klaus, Ona byla Caroline a tenhle moment byl perfektní.

The vampire diaries - Každý máme svou neřest...

21. března 2012 v 18:59 | hplovehp |  HP fun
Tak jo, držte si klobouky, jedeme z kopce! :D Připadá mi, že v tomhle vtip trošku upadá. Rozhodněte vy. ;)

"Eleno, chtěl bych ti něco dát." pronesl Stefan obřadně.
"Stefane..." zaplesala Elena a otevřela rudé přáníčko ve tvaru srdce.
"To jsou blbý vtipy!" zaječela potom. Vrazila přání překvapenému Stefanovi do ruky.
"Ale..." koktal Stefan. Dívka jeho snů se načuřeně vzdalovala. Rozhodl se sám prozkoumat, co že to vlastně bylo vevnitř napsáno. VOLE - krasopisným písmem plným ozdobných kudrlinek.
"Zasraná dyslexie!"

"Štěká v hodině hudební výchovy. Co mi k tomu řekneš?"
"Přírodě neporučíš." odtuší Tyler.

"Bonnie!"
"Co je?"
"Školní branný den už byl desetkrát zrušen kvůli nepřízni počasí!"
"Babi, a ty jsi nikdy neslyšela o globálním oteplování?"
"Jo, ale pokud vím, zpívá se tam něco o teplém letním dnu!"

"Ještě jednou.." rozčiluje se Elizabeth Forbesová.
"Vůbec se na mně nezlobíš. Je pohodový sobotní večer." zadívá se jí Caroline do očí.
"Já užívám sporýš, děvenko!"
"A do pytle!"

"Co to dělá tady?" vyjekne Elena a zvedne ze země Damonova pokoje svou podprsenku.
"Samo to přiletělo." pokrčí Damon nevině rameny.

"Takže, co jsem zmeškal Klausi?" zeptá se Elijah.
"Polibek Damona a Eleny! Ale neboj se bratře, mám ho nahraný na DVD!"

Je toho málo. Ale snad to potěší. ;)

Forget this, forget me... But someday I want you to remember me, when I get back home

20. března 2012 v 21:51 | hplovehp |  Obrázkové jednorázovky
Omlouvám se, že tohle nepatří mezi nejveselejší jednorázovky. Mám takovou melancholickou náladu. Teoreticky by to mohlo patřit mezi Co by, kdyby... Ale nějak jsem to potřebovala vyčlenit. Je to o situaci, která mohla nastat po tom nešťastném "Maybe that's the problem.". Přečtěte si...

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=Ffp5vPyU2cI&feature=related

"Dobrý večer." pozdravil jsem Elenu.
"Damone." hlesla. Musel jsem se usmát. Už se ani nedokázala zlobit, že jí lezu do pokoje.
"Mě je to..." chtěla se začít omlouvat.
"Pšššt." tišil jsem ji. Podívala se mi do očí. Skoro plakala. Můj úsměv zvadnul, dech zaškobrtnul.
"Já odejdu." zašeptal jsem.
"Ne!" vyjekla okamžitě.

Call all your friends
Tell them I'm never coming back
'Cause this is the end
Pretend that you want it, don't react

"Ano. Zmizím z tvého života. Nebudu tě obtěžovat." přesvědčoval jsem víc sebe než ji.
"Ne."
"Vždycky tě ale budu mít rád... Moje malá Buffy." pousmál jsem se a dovolil si dotknout se její tváře.

The damage is done
The police are coming too slow now
I would have died
I would have loved you all my life

"Zůstaň." téměř přikázala. Stáhnul jsem ruku.
"Nenechám tě tu ale ztrápenou." pronesl jsem rozhodně a zadíval se jí soustředěně do očí.
"Nedělej to." zaprosila. S tupou bolestí v srdci jsem ignoroval její slova.
"Zapomeneš, že jsi ke mně cítila lásku. Zapomeneš, že jsem byl tvůj přítel, tvůj ochránce."
"Ne!" pokusila se vzepřít. Cítil jsem, jak mi oko opouští osamělá slza.
"Zapomeneš, že existoval někdo jménem Damon Salvatore." zachraplal jsem.

You're losing your memory now
You're losing your memory now
You're losing your memory now
You're losing your memory...

"Sbohem." zašeptal jsem, než jsem opustil místnost a zároveň i Mystic Falls.

Now!

O měsíc později:

Stál jsem na opuštěné pláži. Chladná mořská voda mi máčela nohavice. Smutně jsem se pousmál na fotku, která byla už celá pomačkaná, jak jsem ji neustále nosil při sobě. Elena je vždycky se mnou.

Where have you gone?
The beach is so cold in winter here
And where have I gone?
I wake in Montauk with you near

Najednou jsem ji tu viděl vedle sebe. Usmála se a natáhla ke mně ruce... Popadl jsem kámen a mrštil jím někam daleko za horizont.
Sny. Jenom sny. Nidky to už nebude víc. Ale já je nechci přestat snít. Protože bez nich bych se už uplně zbláznil.

Remember the day
'Cause this is what dreams should always be
I just want to stay
I just want to keep this dream in me

Mohlo by to být jinak. Pokud bych byl dostatečně sobecký...

"Kdo jste?" vyhrkla Elena poplašeně. Uchopil jsem její obličej do dlaní.

You're losing your memory now
You're losing your memory now
You're losing your memory now
You're losing your memory

"Vzpomeň si." pobídl jsem ji toužebně. Zamrkala.
"Vzpomeň si, kdo jsem a co pro tebe znamenám." zdůraznil jsem.

Wake up, it's time, little girl, wake up
All the best of what we've done is yet to come
Wake up, it's time, little girl, wake up
Just remember who I am in the morning

"Damone!" vyhrkla potom.
"V celé své kráse." přitakal jsem.
"Mám chuť udělal dvě věci." začala. Posunkem ruky jsem naznačil, ať pokračuje.
"Za a) zabít tě, protože jsi mě ovlivnil."
"Já..." chtěl jsem se bránit. Položila mi prst na rty.
"Ale nejdřív to béčko."
Vzápětí mě políbila. Celá se chvěla. Plakala a její slzy máčeli tváře nás obou.

You're losing your memory now
You're losing your memory now
You're losing your memory now
You're losing your memory

"Víš, jak hrozně mi bylo, když jsem věděla, že bych měla ještě někoho důležitého mít vedle sebe, ale nemohla jsem si vzpomenout, kdo to má být?" šeptala mi horečně s obličejem zabořeným do mého ramene.
"Je mi to líto." pohladil jsem ji po vlasech.
"S omluvami jsem ještě pořád na řadě já." zavrtěla hlavou a pustila se mě.
"ty se na mně zlobíš, protože jsem zapojila Stefana?" zoopakovala pak přesně svou větu z toho osudného večera.
"Ne. Zlobím se na tebe, protože tě miluju." odříkal jsem svou repliku. Rozechvěle se nadechla.
"Taky tě miluju." zašeptala. Tvář mi pomalu přecházela ze šokovaného výrazu do naprostého štěstí.
"Miluju tě!" zoopakovala hlasitě. Znělo to jako obhajoba. Nedal jsem jí šanci říct to potřetí. Mezi prudkými polibky jsem ji uložil na postel.
"Nezapomeň na mě." požádal jsem ji.
"Na tebe? Na tohle? Nikdy!" prohlásila.

Ten večer jsme si vyměnili nepočítaně slov lásky a ještě více polibků a doteků. Větší štěstí jsem snad nikdy necítil. Konečně jsem byl DOMA.

1.kapitola: It's been a long road...

19. března 2012 v 20:58 | hplovehp |  Faith of the heart
Zabijte mě někdo! A to myslím vážně! To jsem měla tolik řečí: Nejdřív dopíšu alespoň jednu rozepsanou kapitolovku, pak teprve začnu z další! A ejhle, co že tu dnes nezačíná? Nová kapitolovka! :D Ale já za to fakt nemůžu! :D Ten nápad je prostě neodbytnější než Damon v jeho nejvlezlejší náladě. A aby Damonek neřekl, že ho jen pomlouvám, v první kapitole budeme povídat o něm. Časově to patří ještě před začátek seriálu - a já se tradičně příliš nedržím známých seriálových skutečností. :D
No. A k té písničce. Další důkaz, jak jsem nestálá. Pokud vám něco říká Star Trek, ta kje to ta úvodní písnička. To je v pořádku. Pokud bych teda Star Treku neříkala Star Štěk a nekritizovala každou drobnost. ;) Jakože to dělám. :D Ale do písničky jsme se absolutně zamilovala.

Odkaz:http://www.youtube.com/watch?v=TLs4MGTTXRU

Konec úvodu. Kamenujte mě, předhazujte Klausovi... Fantazii se meze nekladou. :D

Černovlasý muž stál na vrcholku kopce a shlížel na drobné město krčící se pod ním. Jak dlouho mu jen trvalo, dostat se odsud zpátky sem. Usmál se. Ikdyž by to ani za krevní konzervu s deštníčkem nepřiznal, stýskalo se mu.
Jeho bratra sem něco přitahovalo. A on musel zjistit, co to je. Ne, nechtěl už mít se Stefanem nic společného. Ale jeho chování zbuzovalo v Damonovi zvědavost. Co bylo tak neskutečně cenné, že se bráška vrátil na "místo činu" ?
Prozkoumá to. Potom ale začne úplně znova. Žádné stíny minulosti. Nic, co by ho stíhalo. Najde si nějaký pěkný plážový domek a bude si užívat sex on the beach ve všech podobách.

It's been a long road
Getting from there to here
It's been a long time
But my time is finally near

Lehký vánek se mu otřel o tvář. Voněl téměř varovně. Damon se ušklíbl. Nikdy nedbal na varování, tím míň na větrná. Pomalu se vydal směrem k městu. Brzo narazil na bratrovu stopu. Nejprve se stáčela k lesu.
"Jestli zjistím, že tu je kvůli prvotřídním křečkům..." brblal si Damon. Najednou se ocitnul za nějakým středně velkým domem.
"Koho pak to asi bratříček špízoval?"
Lehce se odrazil, přichytil se okapu a opatrně nahlédnul do okna. Všechna jeho předsvezetí a tlusté čáře za minulostí se rozplynula.

And I can feel the change in the wind right now
Nothings in my way
And they're not gonna hold me down no more
No there not gonna hold me down

"Katherine." hlesl téměř neslyšitelně. To přece není možné!
Hnědovláska za oknem se pokoušela otevřít nějakou obálku.
"Au! Sakra!" zanadávala, když ji papír pořezal.
'Ona je člověk' blesklo Damonovi hlavou. Vůni její krve cítil až sem. Takže Katherine to být nemůže.
"Eleno? Jsi v pořádku?" ozval se další hlas. Takže Elena.
"Jasně Jenno. Jen jsem byla zase jednou strašně šikovná." zaironiozovala Elena.
"Radši už si lehni." vybídl ji... Jennin hlas.
"Fajn." odtušila hnědovláska. Opravdu si vlezla do psotele a ve chvíli spala.
Damon se pral sám se sebou. Má vklouznout dovnitř? Nebo nemá? Nebyl si jistý. Mozek, díky kterému už tolikrát přežil, na něj řval, že by to znamenalo absolutní krach jeho plánů na nový život. Zdatně mu konkurovalo srdce. To ho popohánělo, aby se k ní dostal blíž.
"Jen se kouknu a zase běžím." zakňoural Damon na svou rozumnou část a otevřel okno. Zvuk který vydalo by se dal přirovnat k mytí školní tabule živou kočkou.
"Rád bych si pohovořil s tím, kdo tenhle dům udržuje po těchnické stránce." zabručel. Dívku to naštěstí nevzbudilo.

Cause I've got faith of the heart
I'm going where my heart will take me
I've got faith to believe
I can do anything
I've got strength of the soul
And no one's gonna bend or break me
I can reach any star
I've got faith
I've got faith
Faith of the heart

Elena. Ležela mezi květovanými přikrývkami a přerývavě oddechovala. Ostražitě se k ní přiblížil, připraven zmizet při prvním náznaku jejího probuzení. Nic tomu ale nenasvědčovalo.
Damon cítil, že to o "jen kouknutí" nebude až tak pravda. K téhle dívce ho něco neobvykle přitahovalo. Nejen její podoba s Katherine. Vzhled byl ostatně to jediné, co podle jeho úsudku měly ty dvě společného.
Ona je možná klíčem k jeho nové budoucnosti. Úvahy se mu rozeběhly před očima jako film. Elena, jak se na něj usmívá. Elena, která ho líbá. Elena, která s ním zůstane napořád.
"Ach Rosalindo!" zabublal nad svými úvahami smíchem. Zřejmě je opravdu zářným příkladem toho, že muži se nepoučí. I po tolika letech upíří existence si zvládne vytvořit citové pouto k neznámé dívce, rychlej než bys řekl :"Krev.".

It's been a long night
Trying to find my way
Been through the darkness
Now I finally have my day
I will see my dream come alive at last
I will touch the sky
And they're not gonna hold me down no more
No there not gonna change my mind

Sklonil se, aby mohl vdechnout víc její vůně. Dráždila ho. Nejen ve spojení s upírstvím. Se zatajeným dechem natáhnul konečky prstů a dotkl se jejího líčka. Neklidně se zavrtěla, pak se protáhla, zamumlala něco o rozvařené brokolici a zase klidně spala.

Cause I've got faith of the heart
I'm going where my heart will take me
I've got faith to believe
I can do anything
I've got strength of the soul
And no one's gonna bend or break me
I can reach any star
I've got faith
Faith of the heart

Damon najednou věřil. Všechno může být fajn. On bude v pořádku.
"Aneb, jak praví přísloví: 'Kůl zůstane kůlem, sporýš sporýšem. A já důvěřivým volem." odfrknul si Damon.

I've known a wind so cold and seen the darkest days
But now the winds I feel are only winds of change
I've been through the fire and I've been through the rain
But I'll be fine

Sklonil se k dívce a krátce ji políbil na čelo. Vzápětí už vyskočil z okna, která za sebo ustihnul i zavřít.
"Nashledanou. Eleno." popřál ještě tiše, než se vytratil do tmy, která byla v pravdě damonovská.

Cause I've got faith of the heart
I'm going where my heart will take me
I've got faith to believe
I can do anything
I've got strength of the soul
And no one's gonna bend or break me
I can reach any star
I've got faith
Faith of the heart

Faith of the heart
I'm going where my heart will take me
I've got faith to believe
That no one's gonna bend or break me
I can reach any star
I've got faith
I've got faith
Faith of the heart

Its been a long road


Elena Gilbertová se posadial na své posteli. To byl ale zvláštní sen. Nějaký krasavec se k ní vloupal oknem. Nebo že by to nebyl sen? Vzduch byl plný chladu a podivné mužné vůně.
"Gilbertová, ta tvoje fantazie tě jednou zabije." okřikla samu sebe a praštila sebou zpátky do peřin.

Co by, kdyby... Pro mou ségruš!

18. března 2012 v 14:47 | hplovehp |  Jednorázovky
Ták, další cobykdybko. Zadání znělo pyžamová párty, postavy libovolné. Muhehe. :D Nápad se mi zalíbil, uvidíme, jak to sepíšu. ;)

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=ZfhaTtYgJmU&feature=related

"I mean: Neh nah nah nah!" prozpěvovala jsem si. Dnešní večer musí být skvělý. Jenna a Jeremy vypakovaní z domu, Caroline a Bonnie za chvíli přijdou. Tanečním krokem jsem doručila obří mísu s gumovými medvídky na postel. Dnešní noc nám nic nezkazí. Rozezvučel se zvonek. Seběhla jsem dolů a vpustila kamarádky dovnitř.
"Tak jsme tady." usmáal se Bonnie.
"A s námi kámoš Ludwig." mávala mi Caroline před očima dvěma lahvemi výborného bílého vína. Rozesmáté jsme stoupaly po schodech. Když jsme ale otevřely dveře mého pokoje...
"Řekni, že si pořídila nevkusného plyšáka v životní velikosti, který vypadá jako Damon!" zavrčela Caroline.
"Já už se prodávám i jako plyšák? Téda, to jsem asi populární!" zašklebil se pobaveně černovlasý upír, ležící na břiše na mé posteli.
"A to jako vážně?" povzdechla jsem si útrpně.
"Na holčičí pyžamové párty nemůžu chybět!" přikývl rozverně.
"Chceš tím naznačit, že jsi holka?" zeptala se Bonnie skepticky.
"Ne. Ale moje citlivá ouška jsou připravena vyslechnout si vaše starosti." usmál se na ni cukrkandlově.
"Nemohl bys prostě vypadnout?" zajímala se Caroline.
"moment, nechte mě přemýšlet...Ne."
"Eleno, nevadilo by ti, kdybys měla trochu ohořelý pokoj?" zabručela čarodějka.
"A dost!" zaječela jsem. Všichni se na mně podívali.
"Já chci, aby to můj pokoj přežil." zdůraznila jsem.

"Tak co budeme dělat?" zeptala se Car po chvíli.
"Můžeme si zahrát na pravdu." navrhl Damon.
"To vůbec není zlý nápad!" uznala ta bloncka.
"Máš pravdu. Je to příšerný nápad." zamračila se Bonnie.
"Yep." přisvědčila jsem.
"Ale copak? Děvčata se bojí?" popichoval ten otravný Salvatore.
"Hrajeme!" vyštěkla jsem tu osudnou větu.

"Bonnie. Co bys nejvíc chtěla vědět o Damonovi?"
"Jestli má i spodky stejně černé jako duši a zbytek oblečení."
"Dneska vyjímečně jo." zakřenil se Damon.
"Tákže... Eleno. Kolikrát jsi viděla Damona bez košile?" zaútočila Bonn na mě.
"Hej, proč se vyptáváte pořád na mně?" hrál si na uraženého Damon.
"No...ehm... hodněkrát. Nedobrovolně." přiznala jsem s uzarděním.
"Pf." odfrkl si zmiňovaný.
"Damone? Svatba. V kostele nebo pod mořem?" rychle jsem se zeptala.
"V podmořském kostele." zaculil se.
"Bonnie. W.I.T.C.H. nebo čaroděj ze země Oz?" uchechtl se.
"W.I.T.C.H. Co se ti honí hlavou, když se koukáš na Buffy, Damone?" vrátila mu to.
"Že bych na tu divošku chtěl mít číslo." střelil pohotově.


Ke spánku jsme se uložili až hodně k ránu. My tři holky v mé posteli, Damon byk vypuzen na gauč do obýváku. Opatrnějsem vstala.
"Kam jdeš Eleno?" zamručela Bonnie z polospánku.
"Jdu se napít." odvětila jsem. Spokojená s mou odpovědí usnula. Sešla jsem dolů a psychicky se připravovala na Damonovi kecy. Ale pak jsem zjistila, že už spí. Jen ve spodkách.

Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=kwPP81LDt_o

Zastavila jsem se nad ním. Damon, téměř bez oblečení a nevnímá okolní svět. Taková příležitost beztrestně si prohlédnout jeho tělo se nejspíš nebude opakovat.

We got the afternoon
You got this room for two
One thing I've left to do
Discover me
Discovering you

Zamyšleně jsem se na něj podívala. Jeho porcelánová pleť byla určitě hebká. A ty rty. Určitě by chutnaly sladce. Jako každé zakázané ovoce. Představila jsem si, že bych ho mohla políbit. Nejdřív jen na rty. On by pak zapojil i jazyk. Zrychlil se mi dech.

One mile to every inch of
Your skin like porcelain
One pair of candy lips and
Your bubblegum tongue

Nechala jsem svou fantazii pokračovat. Kdyby se teď probudil a já se mohla poddat jeho dotekům. Položil by mě na ty deky, které má teď zmuchlané pod sebou. Zavrtěla jsem nad sebou hlavou.

And if you want love
We'll make it
Swimming a deep sea
Of blankets
Take all your big plans
And break 'em
This is bound to be a while

Pohled mi sklouznul k jeho hrudi a břichu. Obojí měl pevné. Určitě posiluje. Naprázdno jsem polkla.


Your body Is a wonderland

Nevím co mě to popadlo. Najednou jsem prostě natáhla ruce a pohladial jsem vyrýsované svaly.

Your body is a wonder (I'll use my hands)

"Eleno..." zachraptěl. Polekalo mě to, myslela jsem, že se vzbudil. Ale on se jenom protáhnul a spal dál. Vydechla jsem úlevou. Z tohohle bych se hned tak nevykroutila. Kdyby mě Damon nachytal, jak na něj zírám, zatímco spí...

Your body Is a wonderland

"Taky tě miluju..."zašeptal. Povzdechla jsem si. Zřejmě jsem se k němu v jeho snech chovala líp. Zavrtěl se; málem se uhodil do tvrdé opěrky. Rychle jsem tam položila svou ruku, takže mu hlava dopadla na ni. Chabě zasténal a převalil se na bok. Černá kadeř mu spadla do tváře. Opatrně jsem mu ji uhladial na původní místo.

Something 'bout the way your hair falls in your face
I love the shape you take when crawling towards the pillowcase
You tell me where to go and
Though I might leave to find it
I'll never let your head hit the bed
Without my hand behind it

Tenhle pohled na spícího Damona mě dojímal. Vypadal tak chlapecky, když se ze spánku usmál. Tak zranitelně, když se mu svraštilo čelo. Položila jsem mu dlaň na tvář. Každý jeho nádech mě naplňoval podivnou spokojeností. Byla jsem ráda, že je tady.

You want love?
We'll make it
Swimming a deep sea
Of blankets
Take all your big plans
And break 'em
This is bound to be a while

"Eleno." vyslovil znova moje jméno. Cítila jsme vinu. On o mě dokonce i sní.

Your body Is a wonderland
Your body is a wonder (I'll use my hands)
Your body Is a wonderland

Udělal by cokoli, aby byl můj. A ještě ke všemu je tak krásný, až to pěkné není.

Damn baby
You frustrate me
I know you're mine all mine all mine
But you look so good it hurts sometimes

Vstala jsem a chtěla odejít.
"Eleno."
Damon najednou stál mezi mnou a dveřmi.

Your body Is a wonderland
Your body is a wonder (I'll use my hands)
Your body Is a wonderland

"Takže to nebyl jenom sen." zašeptal. Něžně mě pohladil po tváři.

Your body is a wonderland

Co by, kdyby... Pro Marry (Angel?! :D)

17. března 2012 v 22:15 | hplovehp |  Jednorázovky
Tak jo, zpracovala jsem to téma. Elena a Damon zavření v současné situaci v nějaké místnosti. Nevím, jak se mi to povedlo. Posuďte vy. Odkaz na hudbu: http://www.youtube.com/watch?v=V5v_KeovVtw&feature=related

"Né!"stihla jsem vykřiknout, než se tmavý vchod uzavřel.
"No bezva." povzdechl si Damon a kecnul na zem.
"Co budeme dělat?!" pochodovala jsem rozčileně po malém prostoru.
"Já vytáhnu svůj kapesní tank a prostřelím zeď." konstatoval suše. Zírala jsem na něj jak na Klause v růžové.
"To byl vtip, Eleno." zašklebil se otráveně.
"Bez vtipkování! Musíem přece něco udělat!"
"Sednout si a zírat do tmy?" zašklebil se.
"Damone!" okřikla jsem ho.
"Damone!" parodoval můj hlas znechuceně. Chtěla jsem ho potrestat protestním mlčením. Ale jako obvykle mi to moc dlouho nevydrželo.
"Mohli bychom si promluvit." navrhla jsem nesměle.
"Není o čem." odsekl.
"Nedělej to." zavrtěla jsem hlavou.
"Co za příšernou a neodpustitelnou věc jsem zase udělal? Prosím, pověz mi to!" obrátil se na mně s hlasem plným ironie. Sedla jsem si vedle něj.

Lately nothing I do ever seems to please you
And maybe turning my back would be that much easier
Cause hurtful words are all that we exchange
But I can't watch you walk away

"Nesnaž se dělat, že jsi jenom příšera, co nic necítí."
"Ale to přesně já jsem."
"Nejsi!"
"Nemíním se s tebou dohadovat."
"Já s tebou taky ne."
Pořád měl tvrdé rysy, nedával na sobě nic znát. Zkusmo sjem se dotkla jeho ruky. Ucuknul.
"Co chceš?" zeptal se podrážděně.


Can I forget about the way it feels to touch you?
And all about the good times that we've been through
Could I wake up without you every day?
Would I let you walk away?

"Byla jsem blbá a ne tak docela při smyslech, když jsem mluvila na tom plese." hlesla jsem. Damon neurčitě trhnul rameny.
"Posledních pár dnů jsem hodně přemýšlela."
"Neobvyklé." rýpnul si tiše.
"A došla jsem k závěru, že si tak nějak neumím představit svůj svět bez tebe. Že by nebyl nikdo, kdo by mi zabíral postel, hrabal se mi ve spodním prádle." pokračovala jsem. Na tváři se mu mihnul krátký úsměv.
"Nikdo by se neobjevoval na nečekaných místech. Nikdo by mě nepopichoval. Nebyl by nikdo, kdo by mě odrazoval od sebevražedných misí. Ani nikdo, kdo by mě z nich zachraňoval."
"To bys měla docela dost potíží." komentoval to bezvýrazně.
"Nikdo, kdo by donutil moje srdce tlouct tak šíleně rychle. Nikdo, koho bych se mohla dotýkat a přitisknout se k němu. Nikdo, kdo by ležel vedle mě a kontroloval každý můj dech při spánku."

No, I can't learn to live without
And I can't give up on us now

"Proč mi to říkáš?" zeptal se trošku bolestně Damon.
"Protože jsem se snažila předstírat. "
"Copak?"položil jemně otázku. Do háje! Musím mít už zase na krajíčku.
"Tvoje láska není problém. Problém je moje sobeckost a krutost." zašeptala jsem.

Oh, I know I could say we're through
And tell myself I'm over you
But even if I made a vow
I promise not to miss you now
And try to hide the truth inside
I'd fail cause I, I just can't live a lie

"Můžu ti říct tajemství?"
"Ano." fňukla jsem.
"Já už ti to odpustil. Docela jsem vyměknul, viď?" pousmál se.
"Sakra. To už mi asi neutrhneš hlavu?"
"Proč bych ti měl trhat hlavu?"
"Alespoň bych se necítila tak provinile."
"Máš se proč cítit provinile." pokýval hlavou. Nakrčila jsem čelo.
"Ano, odpustil jsem ti. To neznamená, že mě nemrzí, co jsi řekla." osvětlil mi svoje stanovisko.
"Ach jo!" povzdechla jsem si.
"Jak moc toho lituješ?" zauvažoval nahlas.
"Příšerně. Děsivě."
"Tak to moc ne."
"Damone! Mě je to líto!"
"Ne dostatečně."
Zoufale jsem po něm chňapla a políbila ho.

Could I forget the look that tells me that you want me?
And all the reasons that make loving you so easy
The kiss that always makes it hard to breathe
The way you know just what I mean

"Na to neexistují slova." hlesla jsem, když jsem se odtáhla. Nic neříkal. Opatrně jsem si opřela hlavu o jeho rameno.
"Správná odpověď." ozval se po chvíli tiše. Usmála jsem se. On nejspíš taky.
"Takže?" zajímala jsem se.

No, I can't learn to live without
Ohh, so don't you give up on us now

"Myslím, že to ještě zkusím." řekl. Jeho ruka mě objala. S úlevou jsem se k němu přitiskla. Povědomá vůně mě uklidňovala. Najednou jsem tu nebyla osaměla. Byli jsme tu dva. A to bylo perfektní.

Ohh, I know I could say we're through
And tell myself I'm over you
But even if I made a vow
I promise not to miss you now
And try to hide the truth inside
I'd fail cause I, I just can't live a lie

Ohh, and I don't wanna try

"Co budeme dělat?" zeptal se po chvíli Damon.
"Sedět a zírat." odpověděla jsem.
"Do tmy?" uchechtl se.
"Jestli chceš, můžeš se dívat do tmy. Ale já se budu dívat na tebe."

Ohhhh, I know I could say we're through
And tell myself I'm over you
But even if I made a vow
I promise not to miss you now
And try to hide the truth inside
I'd fail cause I, I just can't live a lie

I just can't live a lie

"Zpomal, máš privysokú rýchlosť." zanotoval s úšklebkem.
"Pořád se zlobíš." přikrčial jsem se zbaběle.
"Ne. Ale nechci, abychom tady pod návalem emocí udělali něco, co bys potom zase nějak hezky slovně ohodnotila."

But even if I made a vow
I promise not to miss you now
And try to hide the truth inside
I'd fail cause I, I just can't live a lie

Oh, I cant live a lie

"Dobře." přikývla jsem a nechala se hladit po vlasech.
Konečně jsem věděla, co nemůžu udělat. Nemůžu žít bez Damona.

Oh, I cant live a lie

Co by, kdyby... Pro mě! :D

14. března 2012 v 20:45 | hplovehp |  Jednorázovky
Ahojda! Omlouvám se, že nepřibývá kapitola,. Jsem absolutně rozpadlá na součástky, a na pokračování kapitolovek chci být svěží. ;) Ale abych úplně nezakrněla, přináším jednorázovku. Je to o situaci, kdy bych se zamilovala do školy. :D Jinak děkuji svým spolužákům, že jsem si je mohla představovat při vytváření. :D Ale nebojte, jména jsem změnila. Souhlasí pouze počáteční písmena. A prosím, pusťe si k tomu tohle:
http://www.youtube.com/watch?v=HClmUBOSb6M

Den jako každý jiný. Celá třída byla spořádaně neuspořádaná a poctivě řvala. Dveře se začaly otevírat. Všichni se rozprchli na svá místa. Jaký to byl pro nás šok, když místo obvyklé učitelky zjevili ve dveřích dva mladíci.
"Kde je paní učitelka Hopsová?" zajímal se jakýsi aktivista z předních lavic.
"není to jendo?!" okřikl ho kdosi zezadu. Tuhle konverzaci jsem celkem úspěšně ignorovala. Plně jsem se soustředila na postavy těch dvou příchozích. Nakráčeli přímo před tabuli.
"Tak hele. Já jsem Damon Salvatore a tohle je můj bráška Stefan. Váš říditel nám dovolil splnit si náš sen. Dneska vás učíme my."
"Jupí!" zajásala jsem.
"Děkujeme za bouřlivé uvítání." pousmál se Stefan. No, musím mu připsat body, vypadá docela k světu, ale objekt mého zájmu je jinde.
"Takže, teď máte počty, jo?" ujišťoval se Damon.
"Ano, probíráme..." začala Tereza z druhé lavice.
"Na to dlabu, co probíráte. Mám pro vás jinou podstatnou věc. Statistiku." přerušil ji.
"Statiska nuda je..." zanotoval Hynek z hlubin svého baňatého nitra.
"Ale není. Je velmi potřebná. Vezměme si třeba upíra, který se někde usadí. Pokud zrovna necucá zvířátka, začne tam narůstat křivka úmrtnosti. A to si potom ten chudák upír musí dávat sakra pozor, aby se neobjevilo něco jako kříženec Buffy a Mikaela. Protože potom by byl v řiti." uzavřel svůj výklad Damon. Několik lidí se nervózně zahihňalo. Já jsem tak pečlivě poslouchala barvu Damonova hlasu, že mi nějak uniklo, co říkal.
"Takže, to by byla matematika. Další tu máme nějaký seminář o zdravém životním stylu." nahodil Stefan.
"Správně. Bráško?" pobídl ho bratr.
"No, alkohol vám nezakazujeme. Sami jsme schopni dát stoleté zásoby za den."
"Ale prosím vás, nic nehulte. Ta krev je potom nepoživatelná." doplnil ho Damon.
"Chtěl jste říct nepouživatelná." vykvikla Kamila.
"Nemáš náhodou nějaké příbuzní jménem Cullenovi? Čtení myšlenek, věštění a všelijaké jiné lození do soukromí?!" zavrčel


Celé vyučování se Salvatorovým povedlo stěsnat do dvou hodin.
"Á, teď už zbývá jen hudební výchova a tělocvik. Mixneme to." navrhl Stefan.
"Kdo si chce zazpívat?" usmál se pak ďábelsky. Zavládl otakové ticho, že by se i nebožtík probral, jen aby zjistil, co se děje.
"Já." rozdýchala jsem se nakonec a vydala se vstříc své záhubě - karaoke.
"Prší prší?" otázal se Damon skepticky. Uraženě jsem se zašklebila.
"Bad Romance od Lady Gaga." střelila jsem od boku první, co mě napadlo.
"Jaká baba Jaga?" hlesl zmateně Stefan, který nejspíš právě snil s otevřenýma očima o Eleně. Bod dolů Stefane, bod dolů!
"To nic bráško. Klidně se přesuň k dalšímu knoflíčku na její halence." zamrkal pobaveně Damon a karaoke mi zapnul on. Nejistě jsem čapla mikrofon.
Kupodivu to nebylo tak zlé. Vlastně to bylo moc fajn, když Damon zoorganizoval tanec na lavicích a mě přes ten hřmot nebylo skoro slyšet.
"Konec vyučování!" zahulákal Damon, když jsem dozpívala. Poprvé jsem viděla mezi spolužáky nespokojené výrazy při vyslovení téhle magické formulky.
Schválně jsem se loudala, abych se před školou potkala s Damonem. Opravdu řišel. Na okamžik se zdálo, že se mi vyplní alespoň část mých fantazií.Pomalu se ke mně začal naklánět. Hlasité vyzvánění jeho telefonu ho vytrhlo z transu. Rychle ho zvedl.
"Ano Eleno, jistě Eleno..." začal okamžitě. Teaterálně jsem si povzdechla.
"Promiň, musím az Elenou." omluvil se krátce a zmizel.
Jen počkej, co si na tebe za tohle vymyslím v další kapitole, Damone Salvatore!

Jste z toho zmatení? Nebojte, nejste sami. :D Popravdě, nevím, jak jsem tohle mohla napsat. Ale snad mě za to nepředhodíte hybridům. ;D

20.kapitola: Only love...

12. března 2012 v 21:21 | hplovehp |  Vampire Diaries - fanfiction povídky
Tákže... Nálada se mi maličko nadzvedla ( takže ji mám někde pod yorkshirem :D). V téhle kapitole se začnou věci pomaličku hýbat. Velmi opatrně, lehce. Snad se vám to bude líbit.

Probrala jsem se o samotě. Ještě byla tma. Nespokojeně jsem zašmátrála po prázdném místě vedle mě. Objevila jsem papír s načmáraným vzkazem.

Lásko, doufám, že se neprobudíš během mé nepřítomnosti, protože by ses na mně určitě zlobila. Pokud se tak stalo, už předem se moc omlouvám. Musel jsem jít pokecat s chlápky od Červeného kříže o doplnění mojí ledničky. Zkus se nějak zabavit a já se brzo objevím. Tvůj Damon, který doufá, že ho nezakolíkuješ, jakmile se vrátí domů.

Musela jsem se usmát. Odhadl mou reakci naprosto přesně. Protáhla jsem se. Prudká bolest v podbřišku mě donutila vyjeknout. Zkoumavě jsem koukla na prostěradlo. Skvěl se na něm červený flek. Ach jo, no jasně.
Vymátožila jsem se z postele, vhodila prostěradlo do pračky, vykonala nezbytné hygienické úkony a nakonec se uložila zpátky do postele.


Nejspíš jsem usnula, protože když jsem zase otevřela oči, pokoj byl plný světla. A vedle mě ležel Damon.
"Ahoj." usmála jsem se z polospánku.
"Žádné kolíky v dohledu?" ujišťoval se s cukajícími koutky.
"Ne-e." zavrtěla jsem hlavou.
"V tom případě.." usmál se a něžně mě políbil. Chtěla jsem si ho přitáhnout blíž, ale moje tělo na to reagovalo pěkně nakvašeně. Uniklo mi bolestné syknutí.
"Jsi v pořádku?" vyděsil se Damon.
"Nemusíš se strachovat. Tohle jsou jenom ty pravidelné otravné dámské problémy." zašklebila jsem se.
"Áha." dovtípil se.
"Možná bych ti měl nechat soukromí a klid." zauvažoval pak.
"Zůstaň!" nařídila a zaprosila jsem zároveň.
"Dobře." souhlasil tiše. Vzápěí se nasunul ke mně. Vděčně jsem si položila hlavu na jeho hruď. Jednu chladivou ruku mi položil na břicho. druhou mě hladil po paži. Spokojeně jsem vydechla.
"Je ti líp?" zajímal se vážně.
"Ano. Víš, jsi docela příjemný obklad." libovala jsem si. Zasmál se mi do vlasů.

Po nějaké hodince mi díky Damonovi chladu, konejšení a rozptylování bylo skoro dobře.
"Myslím, že bychom mohli vstát." nadhodila jsem myšlenku do éteru.
"Jak si přeješ." usmál se Damon. Vylezli jsme z postele, já se oblékla. Dolů mě snesl.
"Dáte si něco k snídani, hrdličky?" zeptala se Jenna rozverně.
"Já už měl svou Bloody Marry." zašklebil se Damon.
"Mě bylo špatně." zkrátila jsem vysvětlování, čapla jablko, v předsíni se rychle obula, nahodial kabát a vytáhla Damona ven.
"My někam pospícháme?" podivil se můj upír.
"To ví jen vedoucí. A ten tu dnes není." zakřenila jsem se v odpověď. Najednou se před námi vynořil Alaric.
"Damone! Přesně teeb jsem potřeboval, chlape. Mám jednu věc..." zarazil se při pohledu na mně.
"Zvládneš to beze mě?" dotázal se mě Damon.
"Nejsem postižená, jen mi bylo špatně!"
"Tak se hend nečerti." mrknul na mě a věnoval mi ještě krásný romantický polibek, než byl Alaricem odvlečen kamsi do neurčita. Povzdechla jsem si. Co teď s volným časem? U Bonnie byl Jeremy a předpokládám, že by mě ani jeden za vyrušení nepochválil. Caroline! Rychle jsem nadatlovala esemesku.

Damon zaměstnán Alaricem, moje volné dopoledne. Co na to říkáš?

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.

Grill.

"Pardon, já zapoměla, že Caroline je mistr slohů." zabručela jsem si pro sebe a vydala se do Mystic Bliju, jak jsem to útulné místečko po jedné těžké kalbě pojmenovala. Vešla jsem dovnitř. Čučím vlevo, Caroline nikde. Kouknu vpravo, po ní ani stopa. Konečně jsme zahlédla blond kadeř, jak vyčuhuje zpoza rohu. Málem jsem tam vletěla s plnou puberťáckou parádou. Zarazil mě ale sametový hlas. Kdybych nevěděla komu patří, líbil by se mi. I přes ten panovačný a zlomyslný podtón.
"Ale no tak zlatíčko! Zkus si se mnou promluvit!"
"Klausi, kolikrát jsem ti říkala, aby sis sbalil svůj Původní šarm s odešel ho zkoušet na něco se se aspoň blíží tvému věku?"
"Stotřicetpětkrát, jenom za dnešek." zahlásil pohotově Klaus. Dovedla jsem si živě představit Carolinin výraz. Nejdřív naštvaný. V té chvíli si nejspíš představovala Klause jako ražniči. Pak se začínala pomalu usmívat, až se nakonec rozesmála nahlas. Mé dohady potvrdil Cařin výbuch smíchu, následovaný Klausovým.
Nikdy jsem neslyšela Klause smát se. Myslím takhle opravdově, jemně. Ne jeho obvyklý zlodušský řehot.
"Co ode mně chceš?" zeptala se Caroline po chvíli. Hlas jí značně pookřál.
"Jenom trochu tvého času, který bys strávila se mnou." osvětlil Klaus.
"Ale opravdu jen trošku." odpověděla Caroline opatrně.
"Díky." řekl vděčně Klaus. Rychle jsem zapadla do prvních dveří, které jsem uviděla. Ještě by si mysleli, že je špehuju. Jakože to nedělám! Naneštěstí ta místnost, do které jsem vtrhla, byla šatna personálu a já prodělala čelní srážku s Mattem.
"Nazdar Eleno. Co blázníš?" zasmál se.
"Já mám dneska lítací den." plácla jsem. Dokonce na to mám i vložky s křidýlky!
"Tak pojď ty poletucho." pokynul mi.
Rozesmátí jsme se odklidili k baru. Matt si díkybohu Car a Klause nevšimnul. Posadila jsem se tak, abych je mohla ( samozřejěm děsně nenápadně) sledovat. Caroline co chvíli dusila smích do dlaní. Klaus na ni hleděl s podivnou oddaností. Překvapilo mě to. Klaus a oddaný, snad dokonce něžný?!
Mattovi se podařilo vysledovat směr mého pohledu.
"S kým se to tam Caroline baví?" zajímal se hned.
"No...Ehm..." odkašlala jsem si.
"Tak to bych paan Ehm velmi rád poznal." zašklebil se Matt a chtěl se rozejít k jejich stolu.
"Matte počkej! Nechoď tam. Nech je, ať si to vyřeší. Caroline ti o tom určitě později poví." mírnila jsem ho. S povzdechem se zase opřel o bar. Teď jsme byli dva, kteří pozorovali tuhle dvojku. Já zvědavě, Matt stylem "Othello je proti mě pacifista."
Moc nepomohl fakt, že se ti dva k sobě čím dál víc spiklenecky nakláněli.
"Řekni Caroline, že jsem doma." vzdal to nakonec Matt a odešel. Mě si naštěstí vyzvednul Damon. Vděčně jsem v jeho chladivé náruči opustila Mystic Grill. A to bych nebyla já, abych se málem nezabila o práh.
"Co blázníš?" pousmál se Damon.
"Už jsem to vysvětlovala. Mám lítací den." zakřenila jsem se na něj.
"Tak pojďme létat spolu." navrhl. Než jsem stihla nadšeně zaječet Ano! a pobouřit celé Mystic Falls, zvednul mě opatrně do náruče.
Téměř ihned jsme se objevili v jeho ložnici u Salvatorů doma. Uložil mě do saténových přikrývek jako křehký náklad. Věděl, že si nesmí dovolit příliš. A tak mě jen líbal. Opatrně, přesto silně romanticky. A někde mezi těmi polibky jsem znova usnula.

19.kapitola: Rodinná pohoda

10. března 2012 v 20:59 | hplovehp |  Vampire Diaries - fanfiction povídky
Mám náladu pod čivavu - ale to je jedno. Podstatné je, že přicházím s další kapitolou. Nejse si jistá, jak moc zlá je. No, posuďte sami... Další důležité upozornění - kapitola je krátká a poněkud útržkovitá. Omlouvám se.

"Ahoj Bonnie!" rozzářila jsem se.
"Nazdárek Eleno." usmála se na mně moje kámoška.
"Jaké neskutečně okouzlující překvapení! Bonnie nás poctila svou návštěvou!" zahalekal Damon.
"Děkuji za uvítání pane 'Pokus o hostitele'." odpověděla mu Bonnie. Už jsem se je chystala okřiknout, když jsem si všimla, že se oba pobaveně culí. Jak malí.
"Kde je vůbec Jeremy?" zeptala se Bonn, jak se soukala z kabátu.
"On..." zarazila jsem se.
"On co?"
"Šel ven, že musí zařídit něco ohledně tebe. Myslela jsem, že tě vyzvedne a přijdete společně." promluvila jsem pomalu.
"Ženské. Musíte všechno vykecat." zašklebil se Damon.
"Asi pro mě má nějaké překvapení." uchechtla se nervózně Bonn.
"No, tak se pojď zatím posadit." zapracoval Alaric, který po ujištění, že už nebude muset pracovat v kuchyni konečně sešel dolů.

"Mate! Caroline!" vítala jsem další účastníky posezení.
"Čau Eleno." řekla mi Caroline. Matt mě pozdravil polibkem na tvář.
"Kde máš tetu?" dožadoval se pak.
"Tady!" přiřítila se Jenna. Matt vytáhnul zpoza zad dvě žluté růže. Jednu dostala Jenna, jednu já.
"Dávej si bacha brachu, nebo si začneme myslet, že nám lezeš do zelí." ozval se Alaric.
"Yep." přisvědčil Damon.
"Tak zelí, jo? Pche!" pohodial Jenna hlavou a odkráčela do kuchyně.
"Zelí?" povytáhla jsem obočí. Damon pokrčil rameny.
"Pche!" napodobila jsem dokonale odchod své tety.

"Nerušíme?" zeptala se opatrně Katherine. Za ruku se jí držel Stefan.
"Pojďte dál." vyzvala je Jenna.
"To se nám tu schází společnost." zašklebil se Damon.
"Ty bys měl radši uvažovat, jak urovnáš tu zelnou zahrádku!" setřela jsem ho. Katherine se pustila Stefana, aby si se mnou mohla plácnout.

"Jeremy!" vydechla úlevně Bonnie, která okamžitě po zazvonění vystartovala tak, že by ji Alonso chtěl jako své vozítko do dalšího ročníku F1.
"Omlouvám se za zpoždění." usmál se můj bráška, načež jí vstrčil do rukou kytku oranžových lilií. Bonnie se zvonivě zasmála. Vzápětí už se s Jerem líbali. Radši jsem se vrátila k ostatním.

"Díky za krásné odpoledne." loučil se Matt.
"Už se těším na svatbu!" dodávala Caroline.
"A nezlob se už na Ricka." požádala Bonnie.
"Jenom Bonnie vyprovodím, hned jsem zpět." dušoval se Jeremy.
"Já taky. Uvidíme. Ahoj." zavřela za nimi Jenna dveře a unaveně se o ně opřela.
"Pojď nahoru." požádal mě Damon. Nakvašeně jsem vydupala po schodech za ním.
V mém pokoji byly zatažené závěsy. Z přehrávače se linula nějaká romantická klavírní skladba. A na nočním stolku ležela mísa s ovocem. Ve vteřině mě Damon dopravil na postel.
"A zelí nemáš?" zašklebila jsem se.
"No ták. Podívej, jak se tak jahoda červená..." lákal mě a přisunul mi červený plod před ústa. Tvrdohlavě jsem sevřela rty.
"Mám to chápat tak, že odmítáš dát si tuhle dokonalou šťavnatou jahůdku?" zeptal se uličnicky Damon. Přikývla jsem. Přitlačil mi jahodu k ústům. Odmítla jsem je otevřít, proto mi ji pouze rozmatlal po rtech.
"Já si ji teda uniknout nenechám." zašeptal. Jahodě jsem byla schopna odolat. Když ale Damon začal opatrně slíbávat jahodovou šťávů z mých rtů, projel mi celým tělem elektrický výboj.
"Damone..." povzdechla jsem si. Využil příležitosti a vnikl jazykem do mých úst. Zavřela jsem oči a nechala se unášet polibky chutnajícími po jahodách. Během této nesmírně příjemné činnosti jsme se navzájem zbavili oblečení. Navzájem jsme se krmili ovocem a líbali se na všech částech těla.
Damonovi rty zavadily o vnitřní stranu mého stehna. Rozmáčkla jsme jahodu, kterou jsem mu chtěla dát. Šťáva se mi rozstříkla po nahé hrudi. Damon se pohotově přizpůsobil. Hladovými polibky odstraňoval každičkou kapičku šťávy zvlášť. A samozřejmě si to náramně užíval.
Poslepu jsem nahmatala další jahodu, převalila Damona pod sebe a rozmastila mu ji po hrudi a břichu. Teď to byl on, kdo se svíjel slastí, během toho, co jsem mu pomalu objížděla jazykem každičký vyrýsovaný sval.
Už to nemohl dál vydržet. Převalil se zpátky nahoru.

"Uá, lepím se k tobě!"
"Jak je to asi možné?"
"Asi jsi mě neočistil dostatečně."
"Á, tady je ještě trocha šťávy..."
"Damone..."

Co by, kdyby... Pro Koki - Vzorňáček Damon

7. března 2012 v 20:56 | hplovehp |  Jednorázovky
Téda, vaše nápady jsou k sežrání! :D Koki = génius! :P U psaní téhle povídky jsem se vyřádila naprosto maximálně. Už jenom ta představa slušného Damona .... :D No, uvidíme, jestli sa zapáči. ;D

"Nazdar Damone!" zahulákala jsem na kluka s pečlivě upravenou pěšinkou a až přežehlenou košilí.
"Okouzlující ráno i tobě, Eleno." pozdravil mě taky. Kdo ještě dneska přeje okouzlující ráno?! Damon.
"Co jsi dělal o víkendu?" zeptala jsem se.
"Mám jednu novou knížku..."začal nadšeně. Měla jsem co dělat, abych si otráveně nepovzdechla. Nepovažujte mě za úplného ignoranta, taky si ráda počtu. Ale zrovna s NÍM bych se ráda bavila o něčem úúúúplně jiném....
"Nechceš si dneska jít zatancovat?" přerušila jsem ho někde mezi analýzou děje a rozpitváváním větných struktur. Zaraženě na mě kouknul. No, asi to pozvání přišlo nečekaně. Alespoň pro něj.
Já se do něj zakoukala hned od začátku. Jeho příchod měl klasický haló efekt - Objevil se nový, krásný kluk! Holky na něj stály frontu.
Pak se projevil jako kanditát Mensy. Rovnice, na které já jsem zírala jak Superman na kryptonit, řešil mrknutím oka. Dost přízemních holek to odradilo. Mě ne. Naopak. Když má kluk k sexy tělu ještě sexy mozek? Jsem jeho! Jen by bylo potřeba ho vytrénovat, aby uměl tu svou geniální mozkovnu na chvíli vypnout.
"Rád." hlesl trošku rozpačitě. A převýchova může začít!

"Si ze mě děláš prdel?!" vyjekla jsem pěkně od plic, když jsem si všimla jeho úpravy.
"Co je na mně?" nechápal. Bez jakéhokoli další vysvětlování jsem se pustila do práce. Košili vytáhnout z kalhot a rozepnout její horní knoflíčky, ulízanou pěšinu změnit v rozpustilý rozcuch.
"Tááák... Wow!" ohodnotila jsem svou práci.
"Nejsem si jistý..."
"Ale já jo!"

Hrubý náčrt oblečení našich milášků:























"Ale vždyť tu nikoho neznám!" proetstoval Damon, když jsem ho nastrkala do místnosti plné lidí a hlučné hudby.
"Čau Eleno!" zaregistroval mě DJ Big Bang.
"Bangu, hoď mi tam Na parketu!" zaškemrala jsem ( zařvala, jinak by mě neslyšel no). Podřídil se mému přání.
Čapal jsem Damona. Odevzdaně mě následoval až do středu taneční plochy.
"A co tu teď budeme dělat?" hlesl mírně vyděšeně můj společník.
"Hádej!" rozřehtala jsem se. Zároveň jsem začala tancovat. Vzhledem k mé roztleskávačské praxi a mému častému pobytu tady - docelá fajn pokoukání.

It's a new generation of party people!

Damon stál jak suchá vrba.

Let me introduce you to my party people
In the club!

Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=VmzXdtYzhFw&feature=related

To už se zapojili i moji známí. Utvořili okolo vyjukaného Damona kruh, já byla v něm s ním.
"No tak!" křikla jsem na něj. Nejistě provedl pár pohybů.
"Pokračuj!" povzbuzovala jsem ho. Snažil se. Obětovala jsem část své pověsti dokonalé sólo tanečnice a přitočila se k němu. Zvládli jsme až do konce tančit něco, co připomínalo salsu.
"Hymna královny večera!" zahulákal Bang a vpustil do éteru další hit.

Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=-N_qw503aC0

Namačkala jsem se těsně na Damona. Pořád vypadal bázlivě.

She's moving like OhOh OhOh

Při tom Oh oh jsem párkrát pohnula svou pánví proti jeho. Pak jsem ukázala na něj.

He's moving like OhOh OhOh

Pochopil. Nejenže vykonal příslušné pohyby pánví, dokonce mi přejel rukama po bocích.

She's moving like OhOh OhOh OhOh OhOh OhOh
She's moving like...

Oba jsme zoopakovali předchozí taneční krok. Mně z toho odvezou! Ale co jsem si nadrobila, to si taky musím sníst.

"Nepůjdeme se napít?" navrhl Damon, když začínala další písnička. Jakýsi rap.
"Fajn." usmála jsem se a protlačila nás k baru. Přistčial jsem mu nápojový lístek. Dlouze ho zkoumal. Nadechla jsem se, abych zabránila katastrofě. Jeho pohled byl podezřele blízko nealka!
"Vodku pro oba!" zahulákal najednou. Já předvedla start hodný Apolla 11.

"A pak mi chutnají takový ty barevný tenty..."
"Myslíš lentilky."
"Ale né, v tý reklamě dojí nějaký exotický zvíře... hrocha?" uvažoval Damon. Já jsem už asi po sté zabořila obličej do dlaní.
"Žirafu?" zeptala jsem se.
"Jo!"
"Tak to budou Skitlles."
"Takže Smiftbless se ty potvůrky jmenujou!" zajásal. Neměla jsem sílu ho opravovat.

"Pojďme něco udělat!" dožadoval se po chvíli.
"Co třeba?" ušklíbla jsem se. Bez váhání se přisál na moje rty. Chutnal božsky damonovsky. Jeho aroma přebíjelo i vodku.


Nervózně jsem postávala před školou. Čekala jsem na Damona. Nevěděla jsem, co mi řeken na ten včerejšek. Konečně se objevil. Rozcuch místo obvyklé pěšinky mi dával jisté šance.
"Damone, já..." začala jsem. Jako z nějakého kýčovitého romanťáku. Akorát styl toho polibku, kterým Damon vehementně drtil moje rty by tam jaksi nepasoval.
"Okouzlující ráno." uchechtl se. Proti tomu nešlo nic namítnout.

Co by, kdyby ... Pro Mary

6. března 2012 v 21:03 | hplovehp |  Jednorázovky
Tak konečně se někdo osmělil a zadal mi téma co by, kdyby... Teda... Čekala jsem různé věci, ale ež tohle?! :D Mám ráda výzvy, takže uvidíme, co z toho vytřískám.
Zadání zní: Co by se stalo, kdyby Elena omylem spolkla afrodisiakum?
Jinak pro znalce seriálu, mělo by se to odehrávat někdy na začátku 6. dílu 3. série, ale varuju vás, seriálové předlohy se skoro nedržím. :P
A nevím, jestli se mi podařilo držet se slov - nezávazná sranda. Spíš se mi tu vyklubalo další Deleňátko. ;) :P

Hlava jako střep. Možná nebyl až tak dobrý nápad utápět svůj smutek s Damonem v bourbonu. Zoufale jsem se začala prohrabovat skříňkou s léky. Jakmile jsem našla povědomou barvu krabičky, vyndala jsem si z ní rovnou dva růžové prášky. Polkla jsem je a v kuchyni je zapila sklenicí minerálky, kterou jsem včera tak haněla. Dneska jsem jí přisuzovala titul nejlepšího vynálezu, hned po posteli a splachovacím záchodu.
Tůt, tůt. Zaúpěla jsem. Bonnie mě vyzvedává a já umírám! Tůůůůůt, tůůůůt! No dobře, vždyť už se hrabu.
"Vypadáš... neobvykle." pokusila se Bonnie o milosrdnout lež. Myslím, že "vymáchaná v bělidle po pátém kole těžkého boxerského zápasu" by vystihlo mou podobu líp.
"Dík." zahuhlala jsem přesto vděčně.
"Ehm... Nemáš zač." odtušila nejistě. Přeopatrně jsem se usadila do Bonnina auta.

"Vystupovát!" zahlaholila Bonnie, když jsme přijely ke škole. Vysoukala jsem se z auta. Damon se ke mně okamžitě rozešel. Tak moment, máme tu pár WTF!
a) Jaktože je Damon tady?
b) Proč má sebou studentskou brašnu?
c) Proč se mi celé tělo toužebně kroutí, jenom při pohledu na něj? (Obvykle se to stává, až když se přibližuje na nebezpečnou vzdálenost. Což se právě vstalo. Teda stalo.
"Půvabné ráno." poznamenal s typickým damonovským chlípným úšklebkem. Krucinál, vtipným!
"Takové nahé...totiž vlahé." zakoktala jsem se. Bonnie se radši odklidila.
"Ani se nedivíš ' Co jen tu ten Damon pohledává?' ?" zakřenil se na mě černovlasý upír.
"Už jsi tu viděl Stefana?" zeptala jsem se radši.
"Támhle jde. S Miss Roznožka." pokynul směrem k mému bývalému klukovi a Rebecce.
"Jaký je tvůj zadek?" vypálila jsem.
"Můžu předvést." pokrčil rameny a dotknul se zapínání svého pásku.
"Úsudek!" praštila jsem se vztekle do stehna, zatímco Damon se lámal smíchy. Co to se mnou je? Že by zbytkový alkohol? Horší než moje přeřeknutí je ovšem fakt, že v sobě mám nějakou osobu, která trpí poťouchlou touhou dozvědět se, jakou barvu spodního prádla má Damon zrovna dneska.
"Můj úsudek? Stefan byl odjakživa kretén. Jediné, co se změnilo, je to, že teď je to ovlivněný kretén." pokýval Damon hlavou. Kdyby věděl, jak sexy při tom vypadal...
"Damone." vydechla jsem jeho jméno. Jen tak, bezdůvodně.
"Budete si přát?" zeptal se žertovně. Čapla jsem ho za tričko a táhla si ho někam do soukromí. No uznejte, když si můžu přát? Momentálně bych se na něj zvládla vrhnout i na veřejném prostranství, ale lepší efekt to bude mít v soukromí. Vstrčila jsem do do jedné prázdné učebny, zabouchla za námi dveře. Než se stačil zeptat, co tu děláme, už jsem ho líbala. Chytil se docela brzo. Jakmile překonal počáteční šok, vysadil mě na stůl, abych si mohla omotat nohy kolem jeho boků. Moje poťouchlé já se radostně přisávalo k Damonovým rtům. Moje moudré já, svatá Elena, momentálně vypuzena na cestu kolem světa, na mě odněkud z dáli ( možná z Číny) hulákala cosi o ... Šimonovi? Štefanovi? Koho tím sakra myslí? Utnula jsem její litanie a horlivě odhodila takovou zbytečnost, jakou bylo Damonovo tričko. Nedal se zahambit a i první kus mého oblečení odlétl vstříc bílé stěně.
Shodila jsem nás na podlahu, kde jsem okmžitě začala zkoumat každičký milimetr Damonovy hrudi. Zapojovala jsem i rty. Nejdřív slastně vrněl. Brzo už se neklidně vrtěl, občas mu unikl tichý sten. Nenechal se rozmazlovat ani o vteřinu déle. Převalil se na mě - podprsenka už taky existovala beze mě. Tentokrát jsem byla opečovávána já. Postupně se mi prolíbal až zpět ke rtům. Využila jsem okamžiku (téměř) zaostřené mysli a po chvilce jsem mohla oslavovat odstranění jeho pásku. Já rovnou přišla o džíny. Nepřišlo mi to fér. Po chvilce rozpustilého zápolení konečně odcestovaly i Damonovi kalhoty.
'Šedé' stihla jsem si pomyslet, než jsme se navzájem zbavili těch posledních přebytečných látkových věcí.
Během dalšího časového úseku (vteřin, minut, hodin, dní... nemám tušení) byla jediná dvě slova, která jsem dokázala vyslovit: Damon a víc.

Opatrně jsem se posadila. Damon na mně zkoumavě hleděl.
"Je to v řiti." zdokumentovala jsem svoej pocity.
"Chceš spláchnout vinu bourbonem?" zeptal se škádlivě můj nahý společník. Koukla jsem se mu do očí. V očích mu hořely plamínky.
"Bez bourbonu." požádala jsem ho, než jsem ho políbila.

If he love to much...

4. března 2012 v 13:42 | hplovehp |  Jednorázovky
Tak se tu objevuju s jednou jednorázovkou. Zase jsem si prolézala stránky s TVD povídkami, pro inspiraci. A při čtení ejdné thrillerové mě ťukla tahle povídka. Nevím, jestli nebude na pokračování - uvidíme podle množství nápadů. Dneska by taky měla přibít nějaká kapitola. Těšte se a čtěte! ;)

"Eleno, přišly další růže!" ozval se zdola Jennin otrávený hlas. Vyděšeně jsem se přikrčila, do očí mi vhrkly slzy. Proč mi nemůže dát pokoj!
"Eleno!" zavolala Jenna znova. Sešla jsem dolů.
"Někdo vás musí mít opravdu rád, slečno." usmál se na mně dobrácky muž z donáškové služby, když mi do ruky strčil monstrózní kytici rudých růží.
"Děkuju." pípla jsem zdvořile. Mávnul rukou, jako že nic se nestalo a odešel.
"Někdo si kvůli tobě zřejmě objednává růže z celé polokoule." brblala Jenna.
"A tuhle si vem do pokoje!" dodala, když jsem chtěla květiny roztřesenýma rukama umístit do vázy.
"Jasně." přikývla jsem chabě a vrátila se do svého pokoje. Okno bylo otevřené. Opatrně jsem růže položila na postel.
"Už ne!" zaprosila jsem zoufale. Moje modlitby nebyly vyslyšeny. Další kartička křídového papíru s ozdobným písmem byla opřená o můj přehrávač.







Roztřesenou rukou jsem zmáčkla Přehrát.

Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=6abb33Jiq1A&feature=related

Posadila jsem se na postel. Byla jsem naprosto vystrašená.

Všechno to začalo před třemi týdny, kdy jsem poznala Stefanova bratra Damona. Nejdřív byl velmi milý. Všechno se zhroutilo, když se mě pokusil políbit. Uhodila jsem ho a utekla.
Ten večer přišly první růže. To jsem je ještě brala jako kompliment. Ale zároveň se začaly objevovat tyhle vzkazy. Nacházela jsem je na naprosto nečekaných místech a pokaždé mi vyrazily dech.
Všechno se to stupňovalo. Růží byl plný dům, ze vzkazů by šla svázat kniha tloušťky Bible. Začalo mě to děsit.

Vypnula jsem přehrávač. Ještě z toho zešílím. Vzala jsem si pyžamo a zavřela se v koupelně. Horká voda mi pomohla smýt všechny obavy. Ne na dlouho. Jakmile jsem vešla do pokoje, uviděla jsem další lístek.












Svalila jsem se na postel a rozplakala se. Už jsem nechtěla žádné růže, žádné tajemné vzkazy ani nic jiného. Chtěla jsme mít klid. Ani nevím, kdy mě vyčerpání uspalo.

Další večer.
"Dobrou noc Jenno." zavolala jsem a zavřela dveeř svého pokoje. V tom okamžiku se rozehrála hudba.

Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=TH_YbBHVF4g

Every breath you take
Every move you make
Every bond you break
Every step you take
I'll be watching you

Stál tam on. Moje noční můra. Damon Salvatore. Nadechla jsem se, že začnu křičet.
"To bych nedělal. Dneska nechci nikomu ublížit." pokáral mě. Zavřela jsem ústa.
"Tak je to lepší." usmál se pomalu ke mně vykročil.
"Prosím, nech mě být." šeptla jsme plačtivě. Až podivně něžně mi vzal hlavu do dlaní.
"No tak. Nechci dělat nic, co by se ti nelíbilo." zakřenil se. Zároveň nechal své ruce sklouznout na moje boky.
"Co...co to děláš?" vykoktala jsem.
"Ty jsi vůbec nedávala pozor Eleno. Vždyť jsem ti psal, že už se nevydržím JEN dívat." zapředl, když mi zasunul ruce pod tričko.

Every single day
Every word you say
Every game you play
Every night you stay
I'll be watching you

"Ne-e." přeskočil mi hlas, když se jeho hebké rty otřely o můj krk. Strach téměř zmizel pod vlnou toužení.
"Zkus mě přesvědčit, že se ti tohle nelíbí." navrhl. Než jsem se k tomu stihla vyjádřit, políbil mě na rty. Nebyl nijak neurvalý, jen přeopatrně laskal má ústa. Než jsem se stihla zastavit, sama jsem prohloubila náš polibek.

Oh, cant you see
You belong to me
How my poor heart aches
With every step you take

Povalil mě na postel.
"Damone..."zkusila jsem to. Zbavil mě trička.
"Neeeee...." přešel můj odpor v táhlý sten, jak si jeho rty nacházely cestičku od krku až po pupík.
Připadala jsem si moc vystavená, oproti němu. Samozřejmě mě nenapadlo nic jiného, než mu svléknout tričko.

Every move you make
Every vow you break
Every smile you fake
Every claim you stake
I'll be watching you

Hrdelně se zasmál a stáhnul mi kalhoty. Jen ve spodním prádle pod roztouženým upírem - to není dobrá kombinace. Bála jsem se. Byl to ale jiný strach, než ten, co mě stravoval poslední tři týdny. Tenhle byl zvědavý. Nebála jsem se Damona - byl příliš něžný a opatrný, než aby mě vyděsil. Jen jsem netušila, co přijde dál. Jestli on udělá tohle a já odpovím tímhle...

Since you've gone I been lost without a trace
I dream at night I can only see your face
I look around but its you I cant replace
I feel so cold and I long for your embrace
I keep crying baby, baby, please...

Polibky se vrátil na má ústa, zároveň mě jeho dlaň hladila na vnitřní straně stehna. Zaklonila jsem hlavu, čehož využil k tomu, aby jazykem zkoumal okolí krajkového lemu mé podprsenky.

Oh, cant you see
You belong to me
How my poor heart aches
With every breath you take

"Damone..." zaprosila jsem. Jeho hbité prsty rozepnuly zapínání podprsenky a odhodily ji. Naprosto neovládající vlastní tělo jsem mu servala kalhoty.
"Jsi velmi netrpělivá." zabroukal mi do ucha.

Every move you make
Every vow you break
Every smile you fake
Every claim you stake
I'll be watching you

Pak spolu s posledními kousky našeho oblečení zmizelo i jakékoli sebeovládání. Tiskla jsem Damona k sobě, laskala jeho svalnatou hruď dlaněmi i rty.

Every move you make
Every step you take
I'll be watching you

Žádný strach. Žádné zoufalství. Žádné strosti. Damon tak blízko jak jen může být. Damon líbající mě po celém těle. Damon šeptající, že mě miluje. Ráj.


I'll be watching you
I'll be watching you
I'll be watching you
I'll be watching you...


Probrala jsem se za svítání. Nejdřív mě jeho náruč polekala. Pak jsem se rozpoměla na předchozí noc a na tváři se mi objevil úsměv.
"Už se mě nebojíš?" zeptal se tiše.
"Ne. Umíš být... velmi něžný." zrudla jsem. Pohladil mě po tváři.
"Když se snažím. Ale to nedělám pro každého."
"Jsem ráda, že pro mě ano." natáhla jsem se a políbila ho. Chvíli mi polibek oplácel. Pak už jsem cítila jen lehký průvan. Posadila jsem se. I jeho oblečení zmizelo. Teď jen doufat, že je chápavý.

Černovlasý upír se vešel do svého pokoje. Na to, co právě zažil, měl v sobě rozporuplné pocity. Oblečení, které si sebou nesl, odhodil na podlahu. Z kapsy kalhot vypadl jakýsi papírek. Se zájmem ho zvednul. Písmo bylo dokonalá kopie toho, které používal ve svých vzkazech pro Elenu.


How it should be, when she choose him...

1. března 2012 v 21:33 | hplovehp |  Jednorázovky
Tak. Omlouvám se, že dneska nepřibila kapča, ale jsem totálně vyždímaná a na pozvolna začínající zápletku chci být naprosto ready. ;) Takže tu přinásím jednorázovku, oddechovku.
Vím, že fanoušci The vampire diaries se po shlédnutí 14.epizody třetí série přidali do některé ze skupin:
a) Stelenovci - Tetelící se blahem, že se jim vrací jejich sladký Stefík. :P
b) Delenovci - Proklínající krutý osud (scénáristy) a doufající v obrat.
c) Damonovci - Přející Damonovi vše dobré, bez ohledu na to, s kým bude.
d) Radikální Damonovci - Sem řadím ty, kteří za tu osudnou větu Eleně přejí krutou a bolestivou smrt. x)

Abych se přiznala, já to vzala od déčka směrem vzhůru. První reakce na možná-to-je-problém - Kruci! A zrovna když by člověk tu vzduchovku tak rád použil! :D Až se moje násilnické já usadilo, přešla jsem do fáze dvě - Hlavně ať je Damon šťastný, Elena ať se Stefanem třeba zadusí. No a teď kotvím v béčku. Čili - Ať se Elena vzpamatuje, odporsí Damona! Nebo ať on udělá nějakou akci, aby ji získal! To je čumák, hlavně ať jsou spolu! ;D

Tak by mě zajímalo, do které skupiny by jste se zařadili vy. Pokud jste už teda ten díl viděli. ;) A teď po předlouhém úvodu vzhůru k jednorázovce. Dějově to vlastně navazuje někam neurčitě za Eleninu návštěvu u Damona (když ho přistihla s Rebeccou). Upozorňuju, že je to moje vlastní, silně idealizované přání, jak by mohl seriál pokračovat. ;)

Nervózně jsem přešlápla před dveřmi Salvatorovic penzionu. Ne, nerozmyslela jsem si to. Jenom... Tohle byl krok do neznáma, do nejistoty. Zavrtěla jsem hlavou a energicky zaklepala. Dveře se rozlétly téměř ihned.
"Eleno." konstatoval Stefan svým nechutně vyrovnaným hlasem. Jindy by mě ta lhostejnost zraňovala. Tentokrát jsem ale byla silná.
"Jenom jsem tě přišla informovat. Nemusíš si dělat starosti, že bych se tě pokoušela donutit cítit. Já s tímhle končím." odříkala jsem pečlivě připravenou větu, otočila se na patě a vydala se pryč. Objevil se přede mnou.
"Eleno, poslouchej..." začal. Hlas měl překvapivě procítěný. Možná bych mu měla dát ještě šanci... Ne. Něco jsem si slíbila.
"Ne Stefane. Ty poslouchej. Já už prostě nemůžu. Nemůžu pořád být okolo tebe a dělat ti záchranou síť nebo ti vtloukat do té tvé palice, že se musíš chovat lidsky. Spoutává mě to."
"Eleno.." zamumlal prosebně.
"Ne. Vždyť já už ani nežiju, sakra. " vyjekla jsem. Pokusil se mě chytit za paži.
"Nech mě na pokoji. Já chci žít co nejlíp to jde." oznámila jsem mu. Už nereagoval. Vrátila jsem se do svého auta, nastartovala, zapnula rádio a odjela od strnule stojícího Stefana.

I just don't wanna waste another day, I'm trying to make things right....

"Díky." zašeptala jsem vděčně ke klukům ze Simple Plan a zhluboka se nadechla. Překvapovala jsem sama sebe. Očekávala jsem, že se budu cítit blbě. Však víte, zanechávám Stefana samotného ve tmě a tak dále, a tak dále... Jo, tu provinilost jsem cítila. Ale mnohem víc jsem vnímala pocit svobody. Žádná slova jako souzeno, osud nebo navěky. Tohle jsem nepotřebovala. Já chtěla žít právě teď.

Naposledy jsem se skontrolovala v zrcadle. Těmhle šatům jsem moc nedůvěřovala, ale lepší jsem nemohla najít. Odhodlaně jsem se vydala k Lockwoodovým, kde se tahle párty konala.

Eleniny šaty:































"Vítej Eleno." usmála se na mě Carol.
"Dobrý den." pozdravila jsem nejistě. Vzápětí jsem na sobě ucítial něčí pohled. Vzhlédla jsem. Instinkty mě nezklamaly. Damon stál kousek ode mně a snažil se vypadat zaneprázdněně. Polkla jsem.
"Prosím, pojďte na terasu. Dneska máme dokonce i živou zpěvačku." chlubila se Carol, když nás oba vyhnala do víru společenských radovánek.
"Damone..." začala jsem.
"Ne Eleno, opravdu se mi nechce dělat ti společnost, zatímco se můj bratr doma snaží, aby si nedal další transfůzi na ex." zašklebil se bolestně a vydal se do davu. Utekl mi krátký povzdech. Zřejmě to budu muset udělat jinak. Přistoupila jsem k půvabné zpěvačce, která si zrovna dopřávala pauzu a šeptem se s ní začala domlouvat.

Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=XfxP4ORIIOY&feature=related

"A nyní tu máme něco s věnováním. Pro Damona Salvatora : Mlč a zkus poslouchat text!" ohlásila Cindy své další vystoupení. Dav se s vzrušeným šuměním rozestoupil, jediný Damon zůstal stát.

I miss those blue eyes
how you kissed me at night
i miss the way we sleep

Pomalu jsem se vydala k němu.
"O můj bože." uklouzlo někomu z davu. Damon se mi podíval do očí.
"Promiň tu šaškárnu kolem, ale ty by jsi jinak neposlouchal. Chtěla jsem ti poděkovat. Za všechno, co jsi pro mě udělal."

like there's no sunrise
like the taste of your smile
i miss the way we breathe

Damon sklopil oči. Věděla jsem, co se mu honí hlavou.
"Ale je něco, co jsem ti nikdy neřekla."

but i never told you
what i should have said
no i never told you
i just held it in
and now i miss everything
about you
i cant believe i still want you
after all the things we've
been through
i miss everything about you
without you

"Miluju tě Damone Salvatore. Je to praštěný, nemožný, děsivý. Ale je to tak. " přiznala jsem se. Jeho výraz se moc nezměnil.

i see your blue eyes
every time i close mine
you make it hard to see

"Dál ti musím říct, že jsem to skončila se Stefanem. Definitivně." pokračovala jsem.

where i belong to when im not
around you
its like im not with me

"Protože...Protože kdykoli nejsem s tebou, nejsem to já. A už nemůžu dál předstírat, že jsi mi lhostejný. Nechci." cítila jsem, jak mi hlas přechází do plačtivého tónu.

but i never told you
what i should have said
no i never told you
i just held it in
and now i miss everything
about you
i cant believe i still want
you
after all the things we've
been through
i miss everything about you
without you

Nic neřekl, ani neudělal. Otočila jsem se a chystala se odejít. Najednou se svět kolem mě roztočil. Skončila jsem v Damonově náruči. Cindy začala duchapřítomně zpívat další písničku.

Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=mzzOcOg1eYI&feature=related

I don't know but
I think I maybe
Fallin' for you

Zatímco jsme kroužili po parketu, odvážila jsem se mu podívat do tváře. Bolest v očích téměř zmizela, rty měl zkroucené do svého typického nevyváženého poloúsměvu.

Dropping so quickly
Maybe I should
Keep this to myself
Waiting 'til I
Know you better

"Myslela jsi to vážně? To se Stefanem." zeptal se opatrně. Tahle jeho bojácná chvilka mě dojala a rozesmutnila. Vypadal jako pes, choulící se před člověkem, který ho týral. Očekává další rány, další bolest.

I am trying
Not to tell you
But I want to
I'm scared of what you'll say
So I'm hiding what I'm feeling
But I'm tired of
Holding this inside my head

"Každé písmenko." přikývla jsem. Úsměv se mu zvýraznil.

I've been spending all my time
Just thinking about ya
I don't know where to
I think I'm fallin' for you
I've been waiting all my life
And now I found ya
I don't know where to
I think I'm fallin' for you
I'm fallin' for you

"A za ten můj úlet... Nechceš si sosnout?" naklonila jsem hlavu, abych odhalila svou krční tepnu.
"Když tě vidím v těhle šatech, tak uvažuju o tvém krku. Ale z úplně jiných důvodu." uchechtl se. Vzápětí si mě přitáhnul mnohem blíž.

As I'm standing here
And you hold my hand
Pull me towards you
And we start to dance
All around us
I see nobody
Here in silence
It's just you and me

Jak jsem si tak plula v jeho náručí, zdařile jsem ignorovala všechny ostatní. Bylo to až překvapivě snadné.

I'm trying
Not to tell you
But I want to
I'm scared of what you'll say
So I'm hiding what I'm feeling
But I'm tired of
Holding this inside my head

"Možná bych měl taky říct nějakou otřepanou romantickou frázy." nahodil Damon výraz já-intelektuál.produkuji-geniální-nápady.

I've been spending all my time
Just thinking about ya
I don't know where to
I think I'm fallin' for you
I've been waiting all my life
and now I found ya
I don't know where to
I think I'm fallin' for you
I'm fallin' for you

"Ale já nechci." dodal. Srdce se mi sevřelo.

Oh I just can't take it
My heart is racing
The emotions keep spinning out

"Já ti odpouštím Eleno. Ale snad jsi po mě nečekala hned vroucné vyznání nevynoucí lásky?"
"Ne."
"Jeden z nás se moc dívá na telenovely a je mizerný lhář. Já to nejsem." zakřenil se.

I've been spending all my time
Just thinking about ya
I don't know where to
I think I'm fallin' for you
I've been waiting all my life
and now I found ya
I don't know where to
I think I'm fallin' for you
I'm fallin' for you
I think I'm fallin' for you

Dotančili jsme a zatleskali Cindy.

"Díky za dnešní večer." usmála jsem se na Damona, který mě dovezl až před dům.
"Nemáš zač." pokrčil rameny. Stáli jsme na terase.
"Ale mám."
"No, jí už půjdu..." vydal se dolů ze schodů.
"Damone!"zavolala jsem. Otočil se.
"Posledně jsi tu říkal něco o provinilosti. Ale já jsem teď momentálně svobodná, takže se vůbec nemusím cítit provinile, když udělám tohle." řekla jsem, překonala krátkou vzdálenost mezi námi a hladově se vpila do jeho rtů.
"Konečně ses naučila pořádně omlouvat." poznamenal Damon, než si mě přitáhnul k dalšímu polibku.