Co by, kdyby...

19. února 2012 v 17:39 | hplovehp |  Jednorázovky
Ahojda, tak se sem zase jednou zajdu podívat a co to vidím?! Téma týdne: "Co by se stalo, kdyby..." ! Jako obvykle na mě zaútočila múza. Takže touhle povídkou zahajuju cyklus jednorázovek. Možná na sebe budou navazovat, možná ne. Možná některou udělám na pokračování. Uvidíme.
Takže pokud máte zájem o to, abych zpracovala něco, co by se mohlo stát za nějaké podmínky, napište mi do komentářů a já se vám pokusím stvořit povídku.
Tahle první je z mé úvahy - Co by se stalo, kdyby Elena byla Katherinina sestra a objevila se spolu s ní v roce 1864 u Salvatorů? Psáno z pohledu Eleny.
Varování: Nedržím se přesně seriálového sledu událostí!

"Vy musíte být slečna Piercová." sklonil se ten hnědovlasý a políbil mojí sestře ruku.
"Prosím, říkejte mi Katherine." usmála se na něj.
"A kdo je tato okouzlující dáma?" zajímal se ten černovlasý, ikdyý pohledem visel na Katherine.
"Moje sestra." vysvětlila Kat a postrčila mě dopředu.
"Eleonor, ale radši mám oslovení Elena." zadrmolila jsem.
"Damon Salvatore." otřel se mi ten tmavovlasý rty o ruku. Projel mnou slabý záchvěv třasu. Podívala jsem se mu do tváře, ale už zase sledoval mou sestru.
"Mě už sice znáte, ale pro formálnost. Stefan Salvatore." usmál se ten světlovlasý. Á, takže Stefan! Jeho jméno mi vždycky vypadlo.
"Prosím, následujte nás dovnitř." řekl Damon. Zároveň se oba div nepřizabili, jak se snažili nabídnout rámě Katherine. Stefan byl rychlejší. Damon se s lehce podmračeným výrazem chopil mě. Mohl by alespoň nadšení předstírat.

"Tak co říkáš na bratříčky Salvatorovi?" zeptala se mě Katherine, když jsem ji večer navštívila v jejím pokoji.
"Neměla jsem ani pořádně čas je poznat. Byli pořád u tebe." zašklebila jsem se.
"Je roztomilé, jak se o mě snaží pečovat." usmála se Katherine jako dítě hovořící o oblíbené hračce.
"Pečovat? Myslím, že kdybys je požádala, aby ti slízali bahno z bot, ještě by ti za tu čest děkovali!" odsekla jsem. Moji drahou sestřičku to nesmírně pobavilo.
"Snad bys nežárlila, сестра." zasmála se zvonivě a ukázala na postel vedle sebe, abych se posadila.
"Už jsem si zvykla, že když jsi u toho ty, jsem průhledná." zavrtěla jsem hlavou a nechala se obejmout.
"To je přece nesmysl. Jsi moc krásná. Víš co? Na zítřek ti vybereme nějaké krásné šaty a to by bylo, aby se alespoň jeden ze Salvatorů za tebou neotočil!" prohlásila rezolutně.
"Který se líbí tobě?" vyzvídala jsem opatrně.
"Oba. Ale pan Stefan možná o trošičku víc." řekla po krátké úvaze a mrkla na mě. Srdce se mi zatetelilo spokojeností. Takže u Damona, svého černovlasého boha bych mohla mít šanci.
"Už jsem unavená. Dobrou noc Eleno." zívla Katherine a položila se do postele.
"Dobrou noc Kat." usmála jsem se na ni a vrátila jsem se do své ložnice.

"Proč jste tak zamlklá Eleno?" zeptal se Stefan galantně. Damon pořád sledoval Katherine, jak hladí růžové poupě. Jen aby si neposlintal tu nažehlenou košili!
"Nechtěla jsem rušit." odpověděla jsem a mírně jsem se na Stefana pousmála. Není to jeho vina, že jeho bratr sedí mé sestře u nohou a nejspíš by byl ochotný i aportovat!
"Ty přece nikdy nerušíš sestřičko!" ujistila mě Katherine. Pak vstala a chytila mě za paži.
"Pánové, jsem značně rozčarována. Vůbec se mojí drahé sestřičce nevěnujete. Budu ji muset zabavit sama." zamračila se na ty dva.
"Ale slečno Katherine..." začali svorně. To už mě ale sestra vedla do hradeb z růžových keřů.
"Proč jim tohle děláš?" zeptala jsem se Katherine.
"Lekce slušného chování nezaškodí nikdy." zasmála se a usadila se na kamennou lavičku. S povzdechem jsem se posadila vedle ní. Bratři nás nenechali dlouho čekat.
"Slečno Katherine, moc nás to mrzí." začal Stefan.
"Mě se omlouvat nemusíte." nakrčila sestra nos.
"Já se omlouvám vám slečno Eleno. Potěšila byste mě a dovolila mi odvést vás do jídelny?" natáhnul ke mně Damon ruku. Aniž bych dala najevo, jak moc mě to nadchlo, vstala jsem a zavěsila se do jeho nabídnutého rámě.

Dalšího dne ráno jsem se probudila ještě před svítáním. Nechtělo se mi lenošit v posteli, proto jsem se rychle oblekla a vydala se pod ranním přítmím k jezeru, které měli Salvatorovi na pozemku.
Voda měla podobnou modrošedou barvu jako oči pana Damona. Naklonila jsem se a okusila její teplotu špičkami prstů. Většině lidí by asi připadala studená, ale mě to nevadilo. Šaty jsem svlékla hned, s korzetem jsem se musela chvíli potýkat.
Konečně jsem mohla vkročit do vody. Příliš jsem se neosmělovala a rovnou jsem plavala směrem ke středu jezera. Usmívala jsem se. Pobyt ve vodě jsem měla ráda. Uslyšela jsem vyjeknutí a pak ránu. Rychle jsem se podívala na břeh. Ze země se sbíral pan Damon. V duchu jsem se modlila, ať byla voda dostatečně tmavá, aby dokázala zakrýt moje tělo.
"Omlouvám se slečno. Nechtěl jsem vás vyrušit." řekl a poprvé za naši známost se díval na mně, jen na mně. Ošila jsem se.
"Jenom špehovat." zamračila jsem se přísně.
"Špehovat není hezké slovo. Pozorovat a obdivovat, to spíš." pousmál se.
"Snad jste..." vyhrkla jsem s uzarděním.
"Není důvod k obavám. Když jste vcházela do vody, zavřel jsem oči." uklidňoval mě. Moc jsem mu nevěřila. Začal si sundávat košili.
"Co to děláte?" polekala jsem se.
"Když už jsem tu tak poránu... Jdu si zaplavat." usmál se a rozepnul si pásek u kalhot.
"Tak mi alespoň dejte chvíli soukromí, ať se mohu obléct a odejít." požádala jsem ho.
"Zapoměl jsem na jednu důležitou skutečnost. Já si chci zaplavat s vámi." vysvětlil a shodil ze sebe poslední kousek oblečení. Rychle jsem sklopila pohled. V těhle ohledech jsem byla trošku stydlivější.
"Už se na mě můžete zase podívat Eleno." ozval se jeho hlas neskutečně blízko. Opatrně jsem vzhlédla. Voda naštěstí skrývala mé i jeho tělo.
"Nemusíte se mně bát. Já vás nekousnu." zasmál se. "Ale já bych vás mohla." prolétlo mi hlavou.
"Sluší vám to, když se červenáte." pokračoval, když jsem nijak nahlas nereagovala. Zároveň se posunul blíž.
"Dáme si plavecký závod?" navrhla jsem rychle.
"Mám vojenský výcvik. Bude to trošku nerovný souboj slečno." upozornil mě sebejistě.
"Uvidíme, pane Salvatore, uvidíme." usmála jsem se ďábelsky.

"Slečno Eleno, vás by měli dávat za příklad i některým mužům z mé jednotky." hlesl zadýchaně po hodině plavání. Rozesmálo mě to.
"Mohl by jste se prosím otočit? Chci vylézt na břeh." zkusila jsem to.
"A co když se neotočím, slečno Eleno?" zeptal se škádlivě. Určitě už jsem zase zčervenala.
"Tak to budu nejspíš nucena zůstat v téhle ledové vodě navěky a umrznout." povzdechla jsem si.
" Ach. Vy tedy umíte dosáhnout svého. Tak tedy prosím. Nemohu přece svět připravit o takový skvost, jakým jste vy." zamrkal na mě, než se otočil. Rychle jsem vylezla z vody, osušila se svým pláštěm a oblekla se.
"Můžete!" zavolala jsem na Damona.
"Možná vás to pobaví... Ale byla by jste tak laskavá a..." zakoktal se. Pochopila jsem, že ikdyž se chová jako největší suverén, přece jen je mu nepříjemné producírovat se tu přede mnou nahý.
"Jistě." vyhověla jsem mu a otočila.
Zašplouchání vody. Čvachtavé kroky. Musela jsem se usmát, když se má fantasie rozjela na plné obrátky. Jen tak tak jsem překonala nutkání otočit se.
"Jsem hotov." oznámil Damon po chvíli. Otočila jsem se. Byl nečekaně blízko. Oči se mu zahleděly do mých.
"Můžeme jít do domu?" zeptal se tiše.
"Jistě." hlesla jsem a zavěsila se do něj.

"Ty dneska jen záříš sestřičko. Čím to bude?" zajímala se Katherine, když jsem později (už řádně upravená a usušená) seděla s ní na lavičce a sledovala zápas bratrů Salvatorových ve fotbale.
"Možná tím, jak nám dnes krásně svítí sluníčko." mávla jsem rukou a pozorovala jsem Damona, jak jediným rychlým výpadem sebral bratrovi míč. Hotová symfonie pohybu. Katherine skepticky vzhlédla k šedivému nebi.
"Ale notak. Řekni mi.."
"Do toho pane Damone!" přerušil ji můj výkřik. Černovlasý Salvatore totiž měl v držení míc a dostal se svému bratrovi za záda. Bohužel se zrovna v tu chvíli rozpršelo.
"Déšť!" otřásla se štítivě Katherine. Než jsem se stačila rozkoukat, byl u mě Damon.
"Pojďte se schovat slečno Eleno." vybídl mě.
"Proč? Mě déšť nevadí!" ujistila jsem ho a roztočila jsem se. Katherine už s panem Stefanem utíkala do domu. Damon se rozesmál.
"Jste si tím jistá?" zeptal se.
"Naprosto." přitakala jsem.
"Pak tedy... Smím prosit?" natáhnul ke mně ruku. Se smíchem jsem se nechala uchopit do jeho náruče. Pohybovali jsme se do rytmu bubnování deště.
Se zalíbením jsem si prohlížela jeho tvář. Mokré provázky havraních kadeří se mu lepily na tvíře a krk. Modrošedé oči zářily. Dokonalé rty měl vytvarované do božského úsměvu.
Teprve až jsme byli dokonale mokří, vběhli jsme rozesmátí do domu.

Seděla jsem ve svém pokoji, jen v korzetu, a pročesávala si vlasy. Ozvalo se tiché zaklepání na dveře. Kdo to může být? Katherine má dostaveníčko se Stefanem, to vím jistě.
"Vstupte." řekla jsem pevně. Dovnitř vklouzl Damon. Pohled se mu zastavil na mně. Ústa se mu pootevřela úžasem.
"Co chcete, pane Salvatore?" zeptala jsem se.
"Momentálně mám mnoho přání." hlesl. Přišel až ke mně. Vstala jsem a otočila se k němu čelem.
"Například?" vyzvídala jsem.
"Chtěl bych vás pohladit po tváři." zašeptal. Zároveň mě konečky jeho prstů polaskaly na líčku.
"Chtěl bych cítit vaši vůni." Vzal mě do náruče.
"Chtěl bych vás políbit." pokračoval. Pak se jeho neskutečně něžné rty spojily s mými.
"Chtěl bych vás zbavit sevření korzetu, abych vás svíral jenom já sám." vydechl, když se mi znovu podíval do očí. Nebránila jsem se, když mě položil na postel. Ani když dostál svému slovu a můj korzet odlétnul do kouta. Trošku nemotorně jsem mu pomohla z jeho oblečení.
Byl pořád přeopatrný a velmi něžný, jak mi zasypával tělo polibky.
"Víc!" vzdechla jsem a přitiskla si jeho tělo blíž ke svému. Moje reakce ho odzbrojila. S tichým hrdelním povzdechem zvedl stavidla své vášně.
Od té chvíle jsem ztratila pojem o čemkoli. Dokonce jsem začala zpochybňovat možnost, že by Damon měl jenom dvě ruce. Dvě ruce vás přece nemůžou hladit po celém těle zároveň!
Po chvíli se mi celé tělo napnula v divokém návalu slasti. Cítila jsem, že to samé se děje i s jeho tělem. Vrcholu jsme dosáhli společně.
Usnula jsem schoulená na jeho hrudi. Oba jsme byli příliš vyčerpaní a plní emocí na slova.

Ráno mě probudily sluneční paprsky. Protáhla jsem se a vzhlédla k jeho obličeji.
"Pane Bože!" lekla jsem se a vyletěla do sedu. Damon se na mě rošťácky usmál.
"Klid Eleno. I po té včerejší noci jsem to pořád já, tvůj Damon..."
Vyplázla jsem na něj jazyk a chtěla vstát. Nedovolil mi to. Skončila jsem uvězněná pod jeho tělem.
"Krásné ráno." popřála jsem mu.
"Krásné ráno." souhlasil a políbil mě.
Byla jsem šťastná, že moje smysly jsou tak ostré. Obyčejnými bych totiž jen sotva mohla dostatečně ocenit hedvábnost jeho pokožky, která se třela o mou. Nebo jeho živočišnou vůni, která byla příjemný vedlejším produktem dýchání. Zvlášť jsem byla vděčná za svůj vyjímečný sluch. Jinak bych jeho tiché Miluji tě... možná i přeslechla. A to by bylo téměř neodpustitelné.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Koki) Koki) | 19. února 2012 v 19:21 | Reagovat

Nádherně napsané i vymyšlené. Po dovolené je asi múza zase v plné síle.
P.S. Chtělo by to další kapitoly u povídek. :-D

2 Koki Koki | 19. února 2012 v 19:22 | Reagovat

[1]: Zase ty pitomý závorky. Holt to pravou nejde tak dobře jako levou. Už bysádra mohla dolu.

3 hplovehp hplovehp | Web | 19. února 2012 v 20:52 | Reagovat

Ty máš sádru? A jak se ti to stalo proboha?
Mimochodem, kapitolu asi sthinu někdy během týdne, ale pokud máš nějaký nápad na co by se stalo, kdyby... a chtěla bys, abych ti ho napsala, tak ho dej sem do komentů a já okamžitě začnu s psaním!

4 Koki Koki | 20. února 2012 v 8:33 | Reagovat

Momentálně mě nic nenapadá.
A se sádrou je to jednoduchý. Měli jsme tělák tak mě míč prašťil do malíčku asi naraženina nevim doktor jen řek že to neni zlomený. A protože tu má pověst že dává všechno do sádry tak šla sádra.
Aspoň už to tak nebolí. :-)

5 hplovehp hplovehp | Web | 20. února 2012 v 13:48 | Reagovat

Tak to je moc dobře. Já jsem měla taky zranění prstu... ale radši jsem přešla do domácího léčení. Protože ta naše nemocnice... to je léčení na dvě věci.
V dnešní době najít dobrého doktora = zázrak.

6 hplovehp hplovehp | Web | 20. února 2012 v 14:43 | Reagovat

[4]: Koki, vyber si: Paul Wesley nebo Ian Somerhalder ?

7 TheEliska007 TheEliska007 | Web | 20. února 2012 v 15:03 | Reagovat

Nádhera! Hezčí než seriál!!! ;-)

8 hplovehp hplovehp | Web | 20. února 2012 v 16:41 | Reagovat

[7]: Díkuji uctivě! :D
A ty taky nechceš žádnou povídku an téma co by, kdyby... Pokud nad něčím takovým uvažuješ a chceš, abych ti to sepsala, prostě mi to hoď sem do komentářů. A já to napíšu, co nejrychleji to půjde, slibuju!

9 Barussiiik Barussiiik | Web | 20. února 2012 v 16:54 | Reagovat

Moc hezká jednorázovka. Seriál jsem sice neviděla, ale tohle je rozhodně lepší.

10 Koki Koki | 20. února 2012 v 17:59 | Reagovat

[6]: Tak to je horší. Já nevim. Pěkný jsou oba. :-D

11 hplovehp hplovehp | Web | 20. února 2012 v 18:17 | Reagovat

[10]: No, ale já bych potřebovala, aby sis vybrala jednoho. Tak si je třeba rozpočítej!
Mám pro tebe dokonce speciální rozpočítadlo! Tady je:
Taylor, Ian, Robert, Paul,
kde ty ses tu chlapče vzal?! :-D

12 hplovehp hplovehp | Web | 20. února 2012 v 18:18 | Reagovat

[9]: Děkuji velmi zuřivě. Taktéž žádná objednávka na co by, kdyby... ?

13 Koki Koki | 20. února 2012 v 18:43 | Reagovat

[11]: Tak to je dobrý. Si je máš rozpočítat ty a máš to. :-D

14 hplovehp hplovehp | Web | 20. února 2012 v 18:49 | Reagovat

[13]: Tak jo... když to je těžký... ÁÁÁÁ mám to! Těš se Koki! :-P  8-)

15 Marry Marry | 5. března 2012 v 22:22 | Reagovat

Co by kdyby(doufám že to ještě furt platí)
Elena nějakým omylem spolkla dámské afrodysiakum? V době okolo 3x05-3x10
Taková parodická povídka :D Něco ve stylu ''Tupíři'' pokud nechceš nevadí jen tak by to chtělo nějakou povídkou odlehčit situaci v TVD je to tam dost napjatý

16 hplovehp hplovehp | Web | 6. března 2012 v 7:13 | Reagovat

[15]: :D Tak tohle mě smetlo, jen jsem si to přečetla! :D No, zkusím na to něco dneska stvořit. Nejspíš si budu pilně dělat poznámky i ve vyučování. :-P Tady vidíš, jak pilný studentík jsem. ;-)  :-D

17 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 11. května 2012 v 19:47 | Reagovat

Dokonalost :-)

18 Míša Míša | 14. srpna 2013 v 14:19 | Reagovat

Paráda :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama