9.kapitola: Zpátky

4. února 2012 v 13:52 | hplovehp |  Vampire Diaries - fanfiction povídky
Ahoj, tak jsem tu zase s kapitolou. A mírně naštvaná sama na sebe. Říkám si :" Konečně mám vyhraněný názor, jsem tým Delena." A co neudělám včera během znovu koukání na 10. díl první série? Samozřejmě se zamiluju i do Stefana! Tohle už je opravdu nemoc z povolání. To mám z toho věčného vciťování.
Jinak, moc vám děkuju za komentáře! Tolik jsem jich ani nečekala. Koki, Lilko, Barussiiiku, Elis a The Elisko007 - díky, opravdu upřímně a strašně moc. Chci tuhle kapitolu věnovat vám všem. Za to, že jste se mnou zůstaly a pořád mi komentáři dodáváte vzpruhu.

Pomalu jsem otevřela oči. V krbu dohoříval oheň. Sluneční paprsky se protahovaly mezerou v záclonách a dopadaly na naše nahá těla. Někdy jindy s někým jiným by mi to asi bylo nepříjemné, ležet nahá na podlaze, bez možnosti se zakrýt. S ním ne. S Damonem to bylo přirozené jako dýchání. Zvedla jsem pohled, abych se pokochala výhledem na jeho obličej. Vypadal chlapecky a nevině. Musela jsem se zasmát té myšlence. Nevinný Damon?
Zvuk mého smíchu ho probral. Ještě mírně rozespale na mě zamžoural. Byl sladký a roztomilý, jak se protahoval a hladil mě po vlasech.
"Tak mě napadá... Jaké přídavné jméno máš pro tohle ráno?" zeptala jsem se. Zavrtěl hlavou.
"Potřebuju inspiraci." usmál se. Vzápětí už mě líbal, horečně, vásnivě, přenádherně.
"Nemáš hlad?" zeptal se mě po chvíli starostlivě. Zakručení z mého žaludku bylo dostatečnou odpovědí.
"Udělám snídani." řekl. Aniž by se namáhal s nějakým oblékáním, vydal se do kuchyně.
Rozkošnicky jsem se protáhla. Pak mě napadlo, že bych si měla zkontrolovat hlasovou schránku na telefonu.
"Máte jeden nový vzkaz." ohlásil znuděný ženský hlas. Vyťukala jsem přístupový kód a přiložila si telefon k uchu. Okamžitě se ozval Stefanův hlas.
"Eleno. Promiň, že tě zase obtěžuju. Vím, že se na mně zlobíš, protože si připadáš moc kontrolovaná. Proto po tobě nechci vědět, kdy se vrátíš domů. Zároveň prosím Boha a tebe, aby to bylo co nejdřív. Stýská se mi po tobě. I po Damonovi, věřila bys tomu? Tak hluboka jsem klesnul. No... Užij si svůj dům. Miluju tě."
Když vzkaz s hlasitým pípnutím skončil, pomalu jsem telefon odložila. Ruka se mi třásla. V očích jsem už zase cíila vlhkost.
"Eleno!" vykřikl poděšeně Damon, když mě takhle našel. Uslzeně jsem k němu vzhlédla.
"Jedeme domů." konstatoval tiše. Přikývla jsem.
"Skoč se obléknout, něco by mělo být v ložnici." nasměroval mě. Beze slova jsem se zařídila podle jeho pokynů. Oblečení jsem neřešila, naplácala jsem na sebe první, co mi přišlo pod ruku. Když jsem sešla dolů, už čekal plně oblečený u domovních dveří.
"Můžeme vyrazit." hlesla jsem dutě a chtěla vyjít ven. Zastoupil mi cestu.
"Eleno...Já..." pral se se slovy.
"Můžu tě ovlivnit, abys na tohle zapoměla. Na to se mnou. Nepamatovala by sis, že jsme spolu někdy něco měli. Mohla bys být se Stefanem. V klidu, beze zmatků." vysvětlil mi svůj nápad. Hlas se mu málem lámal, jak se usilovně snažil ukrýt svou bolest z té myšlenky. Stoupla jsem si na špičky a co nejláskyplněji jsem ho políbila.
"Nechci zapomenout ani na jedinou vteřinu." ujistila jsem ho. Prudce mě stiskl v objetí. Chvíli jsme se k sobě mlčky tiskli. Pak mě pustil a otevřel dveře. Vyšli jsme ven, nastoupili do auta a odjeli zpátky do Mystic Falls.

Zastavili jsme přímo před Salvatorovic penzionem.
"Jdi." pobídl mě Damon. Hlas měl podivně chraplavý.
"Ty nepůjdeš?" podivila jsem se.
"Ne. Myslím, že bych vaše srdceryvné vítání nepřežil." odtušil. Pak jsem v autě osaměla. Zhluboka jsem se nadechla, vystoupila a zaklepala na dveře domu.
"Eleno!" vykřikl Stefan, jakmile otevřel. Nechala jsem se drtit v jeho objetí. Oběma nám tekly slzy.
"Omlouvám se, že jsem se choval jako majetnický rozkazovačný kretén."
"Omlouvám se, že jsem se chovala jako přecitlivělá panovačná potvora."
Políbil mě s takovou vášní, která by najednou zapálila celý penzion. Ochotně jsem mu polibek oplácela. Nebránila jsem se, když mě vzal do náruče a přenesl do své postele. K čemu by to bylo? Chtěl to on, chtěla jsem to já. Pod vlivem jeho láskyplné, toužebné a pokorné aury jsem si uvědomovala svou lásku k němu.
Věděla jsem, že se budu cítit dokonale mizerně, jakmile se ráno probudím. Přesto jsem chmurné myšlenky odstrčial do pozadí a soustředila se na Stefana.

Černovlasý upír seděl na postarší zídce. V rukou držel nepopsaný sešit v tvrdých deskách a propisku. Nikdy nerozuměl bratrově touze mít všechno zapsané. Až do teď. Zhluboak se nadechl a začal psát. Když slova nevyzněla tak jak chtěl, překrtnul je. Po hodině plné přeškrtaných odstavců si povzdechl a napsal tu jedinou větu, které se zoufale snažil vyhnout.
Přesně jak očekával, přemohly ho emoce. Mrštil svým nově započatým deníkem asi tři metry před sebe. Zároveň si skryl obličej do dlaní. Takhle se ještě nikdy necítil. Necítil se rozlobený, ale viděl rudě. Necítil se smutný, ale do očí mu vstupovaly slzy. Necítil se šťastný, ale rty se mu zformovaly do úsměvu. Spustil ruce, seskočil ze zídky, došel k deníku a pokorně ho zvedl.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 4. února 2012 v 14:29 | Reagovat

Holka ty mě chcešzabít. Tohle mi nedělej. Páni to zas byla kapitola.

Nechtěla bych bejt a místě Eleny. Já jsem strašně nerozhodnej člověk. A na druhou stranu zase chtěla. Vždyť to řikám. :-D   Tohle dylema vyřeší jedině další kapitola. :-P

2 hplovehp hplovehp | Web | 4. února 2012 v 14:38 | Reagovat

:-P Vidím, že ten problém s rozpolceností nemám sama. :-D Já taky nevím, jestli bych chtěla být Elenou. Na má dva (a cosi budeme namlouvat, pekelně sexy) kluky, ale na druhou stranu si mezi nima bude muset vybrat. Ze mně by se asi stala bigamistka. 8-)

3 Barussiiik Barussiiik | Web | 4. února 2012 v 14:45 | Reagovat

Týbrďo, moc dobrá kapitola. Ne ne dobrá je špatný slovo, skvělá a úžasná. Rychle napiš další kapitolu, nemůžu se dočkat. :-D  :-P  :D  ;-)  :-)

4 hplovehp hplovehp | Web | 4. února 2012 v 15:08 | Reagovat

Jé, já vás napínám! To je psina. Ale né, nebudu zlá. Zkusím napsat další kapču co nejdřív.

5 Scatty Scatty | 4. února 2012 v 19:09 | Reagovat

Tyhle seriály mě moc nebrou, zvlášť pokud nevím, o co jde, ale ty to píšeš suprově :D Jinak, je další kapča

6 Barussiiik Barussiiik | Web | 4. února 2012 v 19:58 | Reagovat

[4]:
Jupíííííííííí.

7 Scatty Scatty | 4. února 2012 v 21:02 | Reagovat

Je zase další! :D Já jsem otravná, ale ty jsi má jediná čtenářka, takže...:DDDD

8 hplovehp hplovehp | Web | 4. února 2012 v 21:06 | Reagovat

[7]: Heč, a já už ti ji stihla okomentovat! :-P

9 Scatty Scatty | 4. února 2012 v 21:29 | Reagovat

[8]: Seš prostě zlá :D

10 Koki Koki | 5. února 2012 v 9:58 | Reagovat

[2]: Jo jo bigamismus. V tomhle případě skvělej nápad. Akorát si myslim, že by se Stefan s Damonem navzájem pozabíjeli. :D

11 hplovehp hplovehp | Web | 5. února 2012 v 10:18 | Reagovat

[10]: No ... asi jo. Ale ta představa, mít je oba... :-) *ďábelský pohled*

12 Koki Koki | 5. února 2012 v 11:30 | Reagovat

[11]: Jo. To je mi představa. To bych si spokojeně předla. :D

13 TheEliska007 TheEliska007 | Web | 5. února 2012 v 12:30 | Reagovat

Hups! To sou zvraty!!! No...jak to dopadne;-)? Ale do Damona bych fakt neřekla, že si začne psát deník!!!! O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama