15.kapitola: Škola hrou

26. února 2012 v 20:39 | hplovehp |  Vampire Diaries - fanfiction povídky
Tak a tohle prosím pěkěn vzniklo, když jsem se spořádaně učila do školy. Je na tom vidět, jak zbožňuju domácí úkoly, učitele... S vyplazeným jazykem Ale rovnou vám řeknu, mít takové doučování jako Elena, tak v těch slovech není ani kapka ironie! ;)


Do háje! Opravdu mi někdo musí volat zrovna teď, když stačila malá pomoc gravitace a byli bychom s Damonem na zemi?! Povzdechla jsem si.
"Zvedni to." pobídl mě Damon. Otráveně jsem zalovila v šikovně skryté kapsičce na šatech. Až teď mě napadlo, že by voda mohla mobilu uškodit. Ale zjevně byl v pořádku, protože vyzváněl jakoby hořelo. Podle písničky Better day od Saving Jane jsem přesně poznala, kdo že se mě to dožaduje. Jenna.
"Ahoj Jenno. Co se děje?" ohlásila jsem se do telefonu.
"To by mě taky zajímalo. Možná si to neuvědomuješ, ale musíš chodit do školy. To je taková ta budova, kde máš kamarády a kde můj přítel učí dějepis." ozvalo se na druhém konci.
"Jasně. Promiň. Asi jsem ti měla dát vědět, když jsem opouštěla město." omlouvala jsem se honem.
"Pro příště. A teď se koukej i se Salvatorovými spakovat a vrátit do Mystic Falls, jinak vzburcuju Bonnie, Caroline a Rica na velkou trestnou výpravu."
"Jasně, hned se vrátíme... Moment! Jak víš, že jsem tu s OBĚMA Salvatorovými?" zeptala jsem se.
"Ric si všimnul, že Stefan chybí ve škole. A po okolí nepoletují Damonovi poznámky. Mimochodem, vyřiď mu, že už se těším, až do mně bude zase rejpat. No a druhá půlka je intuice. Oba dva jsou do tebe zbláznění. Ty taky nejsi doma. Umím si dát dvě a dvě dohromady." vysvětlila mi Jenna.
"Sherlock Holmes už se před tebou třese!"
"Drzoune!"
"Měj se hezky než se uvidíme, doktorko Watsonová."
"Watsonová? Maximálně tak Saltzmanová..."
"No nekecej!" zaječela jsem nadšeně.
"Nekecám! Tak přijeď co nejdřív. Musím ti toho tolik říct." rozesmála se Jenna.
"Budu u tebe dřív, než bys řekla Alaric." ujistila jsem ji.
"Beru tě za slovo." pohrozila mi, než zavěsila. Schovala jsem mobil a skočila do Damonovi čekající náruče.
"Dobré zprávy?" zasmál se mému blaženému úsměvu. Nadzvedla jsem obočí.
"Soukromé hovory neodposlouchávám." zavrtěl hlavou.
"Jenna, Alaric a dá dam da dá, dá dam da dá..." začala jsem si notovat.
"Ale to je bezva!" vyhrkl Damon a roztočil se se mnou.
"No, ale já Alaricovi slíbil... Musíme zpátky do Mystic Falls!" prohlásil, když jsme se zastavili.
"Jo, musíme. Pojď!" čapla jsem ho za ruku.
Cestu dolů pod vodopád jsme zvládli v rekordním čase. Chtěla jsem rovnou vlétnout do auta, ale něco u něj mě přimělo zabrzdit. Přesněji řečeno - Katherine seděla na kapotě, nohy omotané okolo Stefanových boků a líbali se jako o život.
"Nerad vás ruším při diskuzi, ale Jenna si bude brát Ricka, takže..." promluvil Damon. Ti dva se od sebe odškubli. Stefan se mi opatrně podíval do očí.
V téhle naší neverbální konverzaci jsme si vyprávěli o naší lásce, která se přehoupla do sourozenecké. Taky o štěstí, které dneska oba cítíme. Neudržovala jsem déle napětí a pořádně jsem ho objala.
"Ale jí se ani nepokoušej říkat, co má dělat. Skončil bys bez končetin." pošeptala jsem mu přátelskou radu.
"Budu si to pamatovat." zasmál se tiše. Pak ke mně přiskočila Katherine a dost nevybíravě si taky vynutila objetí.
"Buď na něj hodná, nebo si budeme muset přátelsky promluvit." sřekly jsme se šeptem, což nás rozesmálo.

Tentokrát řídil Damon, já seděla vepředu vedle něj. Volant a všechno ostatní ovládal jen jednou rukou, tu druhou měl položenou na mých ramenech. Vzadu se v důvěrném objetí rozvaloval Stefan s Katherine. Nikdy bych nevěřila, že by mi vidět Stefana s jinou ženou připadalo vtipné. Nicméně, teď jsem se smála.

"Inkvizice je proti ní milující matka." brblala jsem si. Jenně sice chvíli trvalo, než mi povyprávěla všechny detaily, ale pak mě ihned poslala nahoru k učebnicím, prý ať doženu, co jsem zameškala.
"Ale nepřeháněj." uslyšela jsem za sebou. Poznala jsem hlas. Rychle jsem se zvedla a pořádným polibkem přivítala Damona ve svém pokoji.
"Nepřeháním. Tohle se mám naučit." trhla jsem hlavou směrem ke stolu s hromadou sešitů.
"Pojď, podíváme se na to spolu." nabídnul se.

Nevím, jak je to možné, ale při učení s Damonem jsem si zvládala zapamatovat mnohem víc věcí než obvykle. Nakonec už nám zbývala jen OaRV - Občanská a Rodinná Výchova.
"Já to vzdávám! Hospodářství a ekonomiku chápu asi stejně jako genetické inženýrství, to znamená 0%." zavrčela jsem.
Damon se zamyslel. Pak mu na tváři vyvstanul ďábelský úsměv. Pak mě políbil.
"Tak tohle byla výroba. Tedy činnost přeměňující přírodní materiály - v našem případě lidské tělo- ve statky - u nás v osobu, kterou miluju. A statek je věc, která slouží k uspokojení potřeb..." přesunul svoje rty na můj krk.
"Kdybych se teď odtáhnul, vznikla by škoda, což je účelová újma." vysvětloval dál. Začala jsem mu rozepínat košili-.
"Á, už jsme na trhu. Poptávka se setkává s nabídkou." zasmál se tiše. Pak mě svalil na postel.
"Nyní se dostáváme k základnímu ekonomickému problému. To znamená co dělat..." chytil mě za boky.
"Pro koho..." lehce mě políbil na tvář.
"Za jakou cenu..." nastavil tvář a já mu pusu se smíchem vrátila.
"A v jakém množství." zasypal mi obličej a krk hromadou motýlích polibků.
"Závěr: Své potřeby běžně uspokojujeme statky. Denně uzavíráme nejrůznější obchody..."
"Taky bych ti jeden nabídla." přerušila jsem ho a dál se věnovala odstranění jeho košile.
"Spokojenost z obchodu vychází ze vzájemné vstřícnosti. Samozřejmě si musíme uvědomit, co chceme a přiměřeně o to požádat. Hmmm... snad ti tahle žádost bude připadat přiměřená." zasmál se, než mě začal líbat pořádně.

"Tak? Jsi spokojený s obchodem?"
"Ale ano, myslím, že jsme si vyšli vstříc."
"Pitomečku."
"Miluju tě."
"Já tebe taky... Statku."
"Jakže jsi mi to řekla? Pojď sem!"
"Pomó...hmmmmmmm...mmmmm."

Snad nemusím podotýkat, že jsem ze zkoušení dostala za jedna. Jan Ámos Komenský měl pravdu. Škola hrou dělá divy.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KačenQa :-* PiškůůtEk :-* KačenQa :-* PiškůůtEk :-* | Web | 26. února 2012 v 20:44 | Reagovat

Hezký blog! :)*

2 Koki Koki | 26. února 2012 v 21:36 | Reagovat

Tak tahle kapitola mě nutila se skoro pořád smát. Výborný doučování. Škoda, že já ve škole ekonomiku chápu. Bych taky brala takovýhle doučování když jsme tohle braly. A nejen tehdy. :-P
Prostě a jednoduše máš naprosto skvělý nápady. :-D

3 Koki Koki | 26. února 2012 v 21:37 | Reagovat

[2]: my brali
Ale to je fuk. Na to že čeština mi jde tak s pravopisem kámoši fakt nejsme.

4 Szurmina Szurmina | 26. února 2012 v 23:07 | Reagovat

Dokonalé!!!! :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

5 Katty Katty | 26. února 2012 v 23:08 | Reagovat

kamo,mas muj nejvetsi obdiv a palec nahoru,tohle je proste dokonale,uzasne,bozske,bezkonkurencni atd.... Fakt smekam :-))))

6 peggy peggy | 26. února 2012 v 23:13 | Reagovat

wow,ja nemam slov a normalne jsem pochopila zakladni fci ekonomie xDD asi zasvetim pritele do 'Komenskeho' metodiky,tyjo ja snad budu i chytra.diky moc,povidka je naprosto extraordinerni xDD

7 hplovehp hplovehp | Web | 27. února 2012 v 6:46 | Reagovat

Jé,to je komentářů! Díky! :-) Já se snad začnu červenat, tolik chvály najednou. Tak to se na další kapitolu můžeet spolehnout, odpoledne nebo večer ji tu máte naservírovanou. ;-)  8-)

8 Koki Koki | 27. února 2012 v 16:00 | Reagovat

[7]: To je mi správnej přístup k věci. :-D

9 Barussiiik Barussiiik | Web | 29. února 2012 v 15:02 | Reagovat

Moc hezká kapitola. Ekonomiku zatím neberem, ale takový způsob učení by byl dobrej. :-D

10 barbara-tvd-xoxo barbara-tvd-xoxo | 21. srpna 2012 v 17:16 | Reagovat

Luxus, takový učení by mě i bavilo :D A ekonomie, hmm myslím, že jí začínám rozumět :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama