43.kapitola: We can´t back down

5. listopadu 2011 v 16:42 | hplovehp |  Ro(c)k z Bradavic
A další kapitola k Ro(c)ku. Pohled Sirius. Jak bude probíhat zápas? Aneb příběh o jedné větě, která zaznívá u většiny sportovních utkání.

Stáli jsme s Remusem na tribuně a zuřivě mávali našimi pracně vytvořenými transparenty. Nebelvír na tom nebyl moc dobře. Lucas, náš brankář byl dneska úplně mimo. Zmije vedli padesát ku deseti. Na to se nedalo koukat. Dvanácterák vytrvale kroužil nad hřištěm, ale Zlatonka se ne a ne objevit.
"Zlatonka, co je to zlatonka? Jen kulička zlatá, po které Jelen pátrá..." zoufale jsem si veršoval. Mezitím Lucas pustil další střelu. Ze zelené tribuny se neslo jásání, z ostatních nepokojené bučení a povzdechy. Ziva, Anita a Lilly dosud zkoušely dole na trávníku předvádět různé akrobacie. Teď se po sobě podívaly. Svorně vytáhly hůlky a namířily si jimi na krk.
We can't
We can't back down
We can't
We can't back down
We can't
We can't back down
We can't
We can't back down

Jejich hlasy se rozléhaly hřištěm, hra na okamžik ztuhla.

Not right now
We can't back down
Not right now
We can't back down
We can't back down

Vzápětí se znovu rozeběhla. Zmijozelští ale ztratili koncentraci. Přesto vstřelili další branku. Nebelvírští se drželi za hlavy.

Don't close your eyes
We're all in this together
Wherever we draw the line
We're not gonna straddle across it
Or lose it

Tribuny, samozřejmě kromě zmijozelské, se postupně začínali pohybovat do rytmu.

We can't back down
There's too much at stake
This is serious
Don't walk away
We can't pretend it's not happening
In our backyard
Our own home plate
(No way)
We've been called out
(We've been called out)
Do you hear your name?
(Yeah)
I'm not confused
Let's win this thing

Když znovu opakovali počáteční slova, několik lidí se k nim připojilo svými hlasy.

(Let's do it)
We can't back down
There's too much at stake
Don't walk away
Don't walk away, yeah

Marry, nebelvírská střelkyně, obešla všechny zmijozelské hráče a strefila se do prostřední obruče, těsně nad hlavu jejich brankaře. Davy fanoušků Nebelvíru zajásaly.

Don't get me wrong
I don't like confrontation
I'd rather we all just get along
Music should be undivided, united

Vzápětí vyrazili do akce další dva nebelvírští střelci. Dick a Joseph. Několikrát si rychle přihráli. Zmijozelští, dokonale zmatení obklopili Dicka. Joseph si vklidu střelil do téměř nechráněné obruče.

We can't back down
There's too much at stake
This is serious
Don't walk away
We can't pretend it's not happening
In our backyard
Our own home plate
(No way)
We've been called out
(We've been called out)
Do you hear your name?
(Yeah)
I'm not confused
Let's win this thing
(Let's do it)
We can't back down
There's too much at stake
Don't walk away
Don't walk away, yeah

Zpívali si už celé nebelvírské tribuny. Grennsleeve, zmijařský odrážeč, vyslal potlouk směrem na Jamese a Josepha. Vyhnuli se mu tak, že každý udělal se svým koštětem několik efektních přemetů. No a to už všichni poskakovali jako diví. Tohle bylo nebelvírské famfrpálové družstvo jaké znali.
Dick vstřelil další gól. Zmijozelští potom rozehráli svou akci. Mackrelova střela ale zůstala pevně v Lucasových rukavicích. Jako na povel všichni fanoušci v rudé barvě ukázali zeleným dlouhý nos.

We got a situation that we can't ignore
'Cause ignorance is not bliss
We don't have to take this, no
With every big decision
Comes an equally important share of the risk
We gotta take this

Joseph kličkoval k zmijozelským obručím. Jeho pohyb se snažil kopírovat Greensleeve, ale nestíhal. Joseph galantně přihrál Marry, která bez problému proměnila. Už je to vyrovnaný! Remus si nervózně muchlal svůj transparent. Jáposkakoval jak hyperaktivní veverka na kávové plantáži.

We can't back down
There's too much at stake
This is serious
Don't walk away
We can't pretend it's not happening
In our backyard
Our own home plate
We've been called out
Do you hear your name?
I'm not confused
Let's win this thing
We can't back down
There's too much at stake
Don't walk away
Don't walk away, yeah
We can't back down

V rychlém sledu za sebou se znovu prosadili všichni tři naši střelci. Vedli jsme! Jimmy, teď to musíš dát. A taky že dal! Prudce slétl dolů a jeho prsty se sevřely okolo zlatého míčku.
"Nebelvír vyhrál!" rozlehlo se celým stadionem. Seběhli jsme s Remusem dolů za holkama.
"Miluju tě Jelene!" zařval jsem k nebi.
James letěl přímo za náma. Když byl už asi jen metr nad zemí, seskočil a vrhnul se k LIlly. Začali se líbat, jako by tím měli spasit celou planetu.
"No snad si nemyslíš, že si vítězného kapitán jen tak uzmeš pro sebe zrzko?" zakřenila se Anita a mrkla na Zivu. V zápětí se obě vrhly na líbající se páreček. S Remusem jsme se po sobě podívali. Pak jsme je následovali. Lilly a Dvanácterák to pochopitelně nemohli ustát, takže jsme se nakonec válely po trávě.
"A tak se věta : Oni to nezvládnou změnila na: My to vyhráli!" ozval se přidušeně Remus. Byl někde vespod našeho hromadného objetí. Já měl jiný starosti. Uspořád pařbu hned, nebo až zítra. Když jsem se tak díval na Lilly s Jamesem... zítra. Nejen, že ti dva by sse asi po chvíli někam vytratili. Ale pozorovat je bylo nesmírně inspirativní. Přitáhnul jsem si k sobě Zivu a nechal se líbat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 5. listopadu 2011 v 19:38 | Reagovat

Skvělá kapitola. :-)

2 Lumoloid Lumoloid | Web | 6. listopadu 2011 v 18:14 | Reagovat

Veselá Lůma. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama