12.kapitola: Den jak na houpačce

20. listopadu 2011 v 15:22 | hplovehp |  On ji miluje, ale ona ...
Další kapitolka k OJMAO. Jak říkala moje segra, je to už moc dlouho spokojený. prosím, v téhle kapitole bude lehce nastíněná zápletka, která se vyvine... později. Tahle povídka už se mi stihla dostat pod kůži. Mám ji rozmyšlenou hooodně dopředu, prakticky až do konce. Teď to ještě sepsat.
P.S. Jestli nemáte rádi dramatizování děje, nestěžujte si na mě, ale na mou ségruš. Jako moje múza v tom má na stopro prsty. :D

Od mého prvního milování s Regulusem uběhlo pár týdnů. Čekala bych, že tímhle je už všechno řečeno, že už mě nedokáže překvapit. Zase jsem se pletla. Každý dotek a polibek byl nový, odlišný od předchozích. Pochybovala jsem, že někdy budu moct říct: "Ano, znám Reguluse Blacka."
Nemyslím si, že přede mnou má tajnosti. Ne úmyslné. Spíš mě neustále překvapoval novými stránkami své osobnosti. Občas jsem se v tom topila, ale to mi nevadilo. Topit se v lásce. Nejde to popsat. Je to příliš perfektní pocit.
Sirius se stáhnul. Nebo spíš neměl kdy něco zkoušet, Regulus se mnou trávil téměř veškerý svůj čas mimo vyučování. Vyhovovalo mi to. Jestli předtím jsem Siriuse nesnášela, teď se mi vyloženě hnusí. Něco takového si ke mně nebude dovolovat.
Jo, to jsem ještě chtěla. Svěřila jsem se s celým případem Black vs. Black a Stanleyová Lilly. Tu to řádně rozparádilo. Nešla ani na schůzku s Jimmym, na kterou ji přemluvil. To jsem nechtěla, Jamesovi jsem v téhle záležitosti fandila, ti dva k sobě pasovali.
"Kluci byli a budou. Kámošky jsou důležitější. Znáš přece modlidbu ženy?" naznačila otazník. Zavrtěla jsem hlavou.
"Pane, dej mi moudrost, abych pochopila muže. Dej mi lásku, abych mu mohla odpustit. Dej mi trpělivost na jeho nálady. Jen mi prosím tě nedávej sílu, jinak ho zabiju!!! A hlavně mi dej dobrý kámošky, které mi ho pomohou zahrabat, kdybych ho přece jenom zabila." zarecitovala Lilly pohotově. Rozesmála jsem se.
Nakonec jsem byla vděčná za její společnost. Reguluse si kvůli čemusi odvolala McGonagallová, takže nebýt ní, zůstala jsem sama. Strávily jsme spolu asi dvě hodinky nezávazného povídání. Pak se otevřel vchod a dovnitř téměř vběhnul Regulus. Jak je možný, že všichni okolo mě znají hesla do cizích společenských místností?
"Díky, že jsi mi ji pohlídala." usmál se nejdřív na Lilly a líbnul ji na tvář. Pak se teprve vítal se mnou. Má štěstí, že dal patřičně najevo, jak moc je šťastný díky mé přítomnosti. Málem jsem se smrtelně urazila.
Zbytek večera jsme strávili posezením ve třech. Byla jsem ráda, že ikdyž už jsem s Regulusem spala, pořád dokážeme prožívat tyhle chvilky.
Přesto se mi zdálo, že Regulus dnes není ve své kůži. Prsty mu bezmyšlenkovitě vyťukávaly netrpělivé stacatto do opěrky křesla. V očích se mu objevovalo zamyšlení smíšené se smutkem a bolestí. Někdy to vypadalo, že se do úsměvů a smíchu musí nutit. Nelíbilo se mi to.
"Jsi v pořádku?" zeptala jsem se starostlivě.
"Samozřejmě lásko. Proč bych nebyl?" nahodil rychle americký úsměv a políbil mě na tvář. Moc mě tím sice nepřesvědčil, ale dál jsem to nerozpitvávala. Třeba to z něj dostanu později, v soukromí.
Portrét se otevřel a dovnitř si to vhasil James. Byl evidentně nevrlý, že je tu Lilly s námi, když s ní měl smluvené randíčko on. Lilly se opět prokázala jako vynikající stratég. Přiťapkala těsně k Jimmymu a sladce vemlouvavým hláskem mu vysvětlovala, že tu byla se mnou, protože jsem jako její kámoška potřebovala pomoct. James roztál. Takže tenhle dýchánek pokračoval ve čtyřech.
"No nic, už je docela pozdě." končila Lilly debaty asi v deset. Její brýlatý společník se zatvářil velmi nespokojeně. Pohlédla jsem na Reguluse. Tak nějak jsem doufala, že bychom mohli pokračovat v načatém večeru někde o samotě.
"Jsem dneska šíleně utahaný. Zlobila by ses hodně, kdybych už šel spát?" přerušil moje plánování. Do háje!
"No, jako že by mi to vadilo, tak to teda vadí." vyhrkla jsem. Zasmál se měmu podivnému větnému hybridovi.
"Stačí ti, že budu celou noc snít o tobě?" zkoumal moje rozpoložení. Neurčitě jsem trhla hlavou, když se na mě díval takhle, nedokázala k němu cítit nic než vroucí lásku.
Cvrnknul mě do nosu, pak přejel ukazovákem přes moje rty. Na moment jsme oba zadrželi dech. Následoval hluboký, krásný polibek.
"Uvidíme se zítra?" chtěla jsem slyšet slib.
"A proč tam máš ten otazník?" zeptal se, znělo to hravě a bezstarostně, poprvé za celý večer. Ještě jednou mě krátce políbil a vyšel z místnosti. Otočila jsem se k Lilly a Jamesovi.
"No tak... dobrou." zamumlal Jimmy. Ježíši, a tohle říká idol mnoha bradavických dívek při loučení na prvním rande! Lilly se to nejspíš taky nezdálo. Naprosto nečekaně se vrhla na Jamese a dlouze ho políbila. Pak s potutelným chichotáním vyběhla do dívčích ložnic. James zůstal stát na místě a zíral přímo před sebe s blaženým výrazem ve tváři. Musela jsem se uchechtnout, vypadal jako malé dítě na vrcholu blaha, že mu konečně někdo přečetl pohádku o Krtečkovi.
"Co to jako bylo?!" zeptala jsem se pak se smíchem Lilly.
"Co se divíš. Sama jsi mi říkala, že mám být víc to... imunní...ne...intuitivní...." zasekla se.
"Myslíš impulzivní." doplnila jsem ji překvapeně. To je poprvé, co Lilly Evansová zapoměla, jaké slovo chtěla říct.
"Správně." přitakala.
"Chudák James, ten se z toho asi dlouho nevzpamatuje. Vypadal jako by si vzal celou krabičku extáze a zapíjel to whisky. Já bych se vůbec nedivila, kdybychom ho ráno našli stát pořád na stejném místě." popichovala jsem ji.
"Růžo, ty jsi pako." řehtala se Lilly.
"A co ti na tom přijde zvláštního Mrkvičko? Když moje nejlepší kamarádka je něco takovýho jako ty?!" pokračovala jsemve škádlení.
"Mrkvičko? Něco takovýho jako já? Jen počkej Růženo!" zavřískla a začala velkou polštářovou bitvu. Mlátily jsme se už aspoň pět minut, když se to stalo. Lilly po mě chtěla hodit svůj extra vycpaný polštář. Nevšimla si ale, že se zachytil a špičku jejího starodávného paraplete, které bylo jako obvykle opřené u její postele. RRRRRRRRRRuuuupppp! V pokoji bylo najednou peří jak v kurníku. Pokrývalo celou Lillinu postel, některá pírka poletovala vzduchem.
"Létající péra. Jupí!" zavřeštěla Lilly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sirius nebo Regulus?

Sirius Black
Regulus Black

Komentáře

1 Koki Koki | 20. listopadu 2011 v 15:45 | Reagovat

Skvělá kapitola. Tu modlitbu ženy zbožňuju. Jsem zvědavá co to bylo s Regulusem.

2 Lumisoid Lumisoid | 20. listopadu 2011 v 18:45 | Reagovat

Létající péra, jupí!!!!! :-D Modlitba ženy je celá přesně o mně a mé kámošce. :-D Já jsem taky zvědavá co s ním je. Ale Hlavně je fakt, že jsem ségře říkala, že už by tam mohla dát víc akce. :-D Tak páčko. JInak suprová kapitolka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama