11. kapitola: Od tebe to sedí!

2. listopadu 2011 v 20:09 | hplovehp |  On ji miluje, ale ona ...
Zase jedna kapitolka k OJMAO. Doufám, že se vám to bude líbit. mě to připadalo docela fajn. Napište mi prosím pár komentářů. Potřebovala bych trošku nastartovat sebevědomí. Ne že bych na to neměla lidi i v reálu (díky ségruš a Pavli) , ale slyšet hezké věci o svojí práci je vždycky příjemné. K téhle kapitolce jsem vytvořila i video : http://www.youtube.com/watch?v=m4XQQjePEdA

Regulus ten náš zameškaný den dokonale omluvil. U McGonagallky! Povyprávěl jí napínavou story o tom, že mi bylo zle, ale nechtěla jsem na ošetřovnu, a on, jako můj přítel, o mě pečoval. Ona mu to zbaštila! Ještě se mě ustaraně vyptávala, jestli už se cítím dobře. Zamumla jsem něco o tom, že už je mi fajn.
Škola byla k nevydržení. Kudlibabka už se vrátil a tím pádem už se mnou Regulus na hodinách být nemohl. Nemohla jsem se dočkat odpoledne. Ale zase to nevycházelo podle mých představ! Již zmiňovaný profesor bylinkářství si Reguluse vyžádal, aby mu s něčím pomohl. Třeba budou třídit semínka nebo co já vím.
Regulus se proto se mnou přišel krátce pozdravit po mojí poslední hodině. Řekl mi, ať si od něho trošku odpočinu a něco podniknu s Lilly. Bručela jsem. Nevidím ho celý den. Slíbil, že se utrhne co nejdřív jakékoli další námitky mi slíbal ze rtů. V tu chvíli jsme byli ztraceni jeden v druhém. Regulus by snad ani neodešel, kdyby se tam neobjevil ten nechutný krtek Kudlibabka!
S povzdechem jsem se uklidila do společenky. V hábitu mi začalo být horko. Zaběhla jsem se převleknout. Když jsem si sedala podruhé, měla jsem na sobě Lehké šaty s trojúhelníkovými prostřihy na bocích.
Vchod se otveřel. Dovnitř vpochodoval Sirius. Okamžitě jsem se ostražitě postavila. Několika rychlými kroky se ke mně přiblížil. Zamračila jsem se.
"Rose... mě to mrzí." zašeptal.
"Šetři si ty kecy." zavrtěla jsem hlavou.
"Asi tě miluju..." pokračoval. On je snad hluchý!
"Haha. A Lilly by se zamilovala do Jamese, kdyby se převlíknul za brokolici." zasmála jsem se sarkasticky. Chytil moji ruku a položil si ji na srdce. Pomalými krouživými pohyby si jí masíroval hruď.
"Možná to nedávám tak najevo, ale srdce mám. A bolí mě, když shazuješ moje city." vysvětloval zapáleně. Znejistěla jsem. Mluvil tak upřímně...
Vyložil si moje zaváhání po svém. Z ničeho nic si mě přitáhnul k sobě; stála jsem zády k němu. Tisknul se ke mně jak jen mohl. Krk mi ovíval jeho zrychlený dech. Jedna jeho ruka držela moje ruce, abych se nemohla tak snadno vyprostit. Druhá se pomalu zasunula do průstřihu na šatech. Cítila jsem, jak jeho vzrušení stoupá.
"Neříkej mi, že si na tu noc nepamatuješ..." šeptal mi roztouženě do ucha. Povedlo se mi vytrhnout se mu.
"Pamatuju si tu noc. Byla nejhorší v mém životě." odsekla jsem a nenávistně si ho změřila. Po tváři mu přeběhlo překvapení, ale i trocha smutku a bolesti. Beze slova odešel.
Najednou jako by se ochladilo. Vyběhla jsem do dívčích ložnic. Naštěstím tam nikdo jiný nebyl. Rychle jsem našla jeden ze svých svetrů a zachumlala se do něj. Malinko to pomohlo. Nevolnost ze Siriuse a vlavně ze sebe samé mi však zůstala. Jak si to vůbec představuje? Objeví se jen tak a tohle udělá! A jak si to představuju já? Ublížil mi, choval se ke mně jak podřadné věci. Ale jeho dotyky, ať nepříjemné a nechtěné, ve mně vzbuzují touhu. Touhu znova ho povalit na zem, svlékat, líbat... Zavrtěla jsem hlavou.
Kůže, kde se mě dotknul, mi najednou připadala jako infikovaná. Vyhrabala jsem nějaké čisté oblečení, sprchový gel a šla jsem do umýváren. Teplá voda se mnou dokázala zázraky. Sice jsem se pořád cítila provinile, alespoň jsem se zbavila stop po Siriusově doteku. Vylezla jsem ze sprchy, osušila se a oblekla se do čistého oblečení. Podívala jsem se na šaty, které zůstaly ležet na podlaze. Zvedla jsem je a hodila do koše.
S Regulusem jsem se potkala na půl cesty k nebelvírské společence. Všechna ta radost, zbožňování a dokonce náznak touhy v jeho očích. Zatočila se mi z toho hlava. Objal mě kolem ramen.
"Neskutečně se to vleklo." postěžoval si. Ukryli jsme se znova do Komnaty nejvyšší potřeby. Tentokrát nebyla zařízená tak šíleně romanticky. Spíš tak nějak jednoduše a efektivně. Takhle nějak bych chtěla, aby vypadala ložnice v mém domě, teda až nějaký budu mít. Usadili jsme se s Regulusem u malého stolku před postelí.
"Musím ti něco říct." nadechla jsem se. Nechtěla jsem před ním nic skrývat. Popsala jsem mu celou tu historii se Siriusem, včetně dnešní přepadovky. Chvíli se soustředěně mračil, pak se jeho obličej vyjasnil.
"Jsem rád, že jsi mi to řekla." usmál se a políbil mě.
"Ty se nezlobíš?!" hlesla jsem překvapeně, když se odtáhnul.
"Měl bych?" podivil se upřímně.
"Asi jo." pokrčila jsem rameny. Najednou jsem si tím nebyla tak jistá.
"Rozeberme si to realisticky. Tehdy jsme si jeden druhého ještě pořádně nevšimli. Ty jsi byla nezadaná. Tohle byla tvoje svobodná vůle." snažil se osvětlit mi své stanovisko.
"Moje pitomost." zabručela jsem.
"Nebo." souhlasil rozpustile. I já se pousmála, jeho veselí bylo nakažlivé.
"Musíš mi říct, kdyby si brácha moc dovoloval. Nenechám nikoho, aby mi moji Růžičku uthnul." pokračoval a maličko zvážněl.
"Připadám si vedle tebe vážně nicotně. Ty jsi dokonalý a já...hmmmmmm" nemohla jsem pokračoval, protože mě začal líbat. Když si mě vyzdvihnul, aby mě odnesl na postel, líbal mě na krku. Ústa jsem měla volná. Jenže to už jsem dávno zapoměla, co jsem chtěla říct.
Žuchnuli jsme na postel kde jsme pokračovali v líbání. Zase to bylo jiné než posledně. Víc dravé, živočišné. Navíc už jsme se tělesně poznali. Věděli jsme, co tomu druhému je příjemné. Mě malém dovedly k šílenství jeho dotyky na mém krku, Reguluse slastně mučilo zkoumaní jeho hrudi mými rty.
O dost (no dobře o hodně moc) později jsme leželi přitulení jeden k druhému. Mám ráda tyhle chvíle po. Cítím se tak příjemně unavená a můžu nasávat jeho vůni dle libosti.
"Říkal jsem ti dneska, že tě miluju?" zeptal se Regulus tiše.
"Ano. Asi. Nejsem si jistá. Byla jsem zaměstnaná jinde." přiznala jsem. Určitě jsem nabrala lehký odstín červené. Uchechtnul se.
"Miluju tě." řekl potom. Zvedla jsem hlavu, abych mu viděla do očí. Byly něžné a láskyplné, ikdyž ještě pořád byl vidět zbytek vzrušení, které námi před chvíli cloumalo. Položila jsem ruku na jeho tvář a začala prsty zkoumat každou část jeho obličej. Rty jsem si nechala nakonec. Pod mým dotekem se otevřely.
"Miluju tě."zašeptala jsem. Přitáhnul si mou hlavu ke své a políbil mě. Bylo to dostatečně něžné, aby mě to přesvědčilo o jeho bezmezné důvěře. Zároveň dost vášnivé na to, aby se mi zrychlil dech a rozechvěly rty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 2. listopadu 2011 v 21:01 | Reagovat

Nádherná kapitola. Chápu že jí Sirius přitahuje ale Regulus je tak milej. Takovej je jeden z milionu. Vážně se ti to moc povedlo.

2 hplovehp hplovehp | Web | 2. listopadu 2011 v 22:00 | Reagovat

Jsem ráda, že se ti kapitola líbila. Zkusím dopsat další co nejdřív. Mám docela fajn nápad. Zalíbilo se mi to.

3 Lumoloid Lumoloid | Web | 6. listopadu 2011 v 18:40 | Reagovat

Doprdele práce! Teď mám chuť něco udělat a nemám kondomy. :-D Asi zase udělám něco pitomýho. HUrá! :-) Dobrá kapitol..a. :-D A žili šťastně až do smrti. :-D Ale mohla by být zas nějaká action. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama