Srdce z lásky maluju..

16. září 2011 v 15:18 | hplovehp |  Jednorázovky
Ahojík, další povídka je tady. Sirius se nám v ní představuje jako malíř.. No, a zbytek si přečtěte!

Seděl jsem rozvalený v křesle, v jedné ruce skleničku, v druhé uhel. Na kolenou jsem měl náčrtník. Dneska jsem zřejmě nemohl očekávat žádnou modelku, musel jsem si vystačit s fantazií. Na to právě byla ta sklenička plná whisky. Zrovna jsem ji zvedal k ústům, když se ozvalo tiché zaklepání na dveře. Dřív, než jsem stačil odpovědět, vešla dovnitř nádherná dívka. Skleničku jsem odložil na stůl a vstal. Náčrtník mi spadnul na zem. Měla rudé, vlnité vlasy a temně modré, jakoby fialkové oči.
"V baru jsi říkal něco o tom, že potřebuješ modelku na kreslení. Tak jsem tady." usmála se a uvolvila pásek šatů, které měla na sobě. Spadly na zem. Oněmněl jsem úžasem, protože pod těmi šaty už neměla nic!
"Tady." ukázal jsem na sametovou pohovku naproti mého křesla. Spokojeně se na ni uvelebila, dokonce přesně v póze, jak jsem ji chtěl malovat. Usadil jsem se a vzal si znovu skicák a tužku.
"Počkej, ještě se protáhnu." upozornila mě a skutečně se labužnicky natáhla. Naprázdno jsem polknul. Potom se vrátila do původní pozice. Kývla, že už můžu. Začal jsem pracovat a s každým tahem ve mě vzrustalo vzrušení. Klouzal jsem pohledem po křivkách jejího dokonalého těla. Dokud ji maluju, tak patří jenom mě.
Po několika hodinách jsem byl s výsledkem své práce spokojen, ikdyž jsem si myslel, že se mi nepodařilo zachytit ani polovinu její krásy.
"Hotovo." oznámil jsem jí a musel se zhluboka nadechnout, když se její tělo dalo do pohybu. Podíval jsem se jí do očí, ta neobvyklá fialová byla neskutečně hypnotizující.
"Pojď ke mně." zavolala na mě jako na psa. Za normálních okolností bych se ohradil, ale tentokrát, omámený její přítomností, jsem pouze vyplnil její příkaz.Přitáhla si mě k sobě a začala líbat. Nejdřív jsem nijak nereagoval, potom mi došlo, co se děje a já začal spolupracovat. Brzo mě zbavila mého oblečení. Pokračovali jsme v líbání a dál..
O něco později, nevím o kolik, čas jsem vůbec nevnímal, jsme spolu leželi na pohovce, ona s hlavou na mé hrudi.
"A co mi namaluješ teď?" zeptala se tiše. Natáhl jsem se pro tužku a skicák. Zvědavě pozorovala, čím prázdný papír zaplním. Nakreslil jsem srdce a pod to připsal ten dobře známý verš: Samým blahem, jedním tahem, srdce z lásky maluju, protože já, protože já , protože já miluju... Tebe.
Přečetla si to a usmála se. Pak mě políbila a všechno to začalo znova.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka Ro(c)k z Bradavic?

Ano
ne

Komentáře

1 Laríí Laríí | Web | 16. září 2011 v 15:29 | Reagovat

Ahoj na mém blogu prodávám oblečení tak jestli chceš tak se mrkni a při nejlepším si můžeš i něco koupit..:) Přeji hezký den s láskou Laríí <3

2 Koki Koki | 16. září 2011 v 22:02 | Reagovat

Dobrý. ;-)

3 sushi sushi | 16. července 2012 v 4:20 | Reagovat

Wow

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama