28. kapitola : Divadlo

22. srpna 2011 v 13:23 | hplovehp |  Ro(c)k z Bradavic
Máme tu další kapitolku, pohled Anita. Naši hrdinové se už vrátili do Bradavic. Na nástěnce ovšem vysela jedna výzva. Jak to dopadne, když si kromě kapel vezmou naši hrdinové ještě další závazek? Zbyde jim čas ještě na sebe na vzájem?

Stála jsem před zrcadlem a hladila látku nádherných šatů, které jsem měla na sobě.



















































"Anito, už máš být na scéně. Makej." houkla na mě paní Potterová. Ano, byla tady pomáhala s kostýmy. Vděčně jsem se na ni zazubila a vyběhla jsem na scénu. Pro dojem trávníku tam byl koberec s vysokými štětinami.V něm byla zastrkaná slušná řádka květin. Kulisa za mnou znázorňovala modrounké nebe s pár bílými obláčky. Sotva jsem se usadila do "trávy" a "utrhla" si jednu z kytek, už jsem přikvačil Remus. V kostýmu anglického džetlase, podle mýho (mizernýho) odhadu asi z devatenáctého století, mu to moc slušelo. Nadechla jsem se imaginární květinové vůně a zavřela oči. Te´d už se musím vcítit do postavy, už nesmím být Anita, musím být Elena.
"Krásný den pane." pozdravila jsem příchozího.
"I vám slečno." pokynul mi rukou. Nasadila jsem úsměv, on byl první, kdo mi uctivě vykal.
"Co dělá taková krásná mladá slečna jako vy sama v přírodě?" zajímal se. Úmyslně jsem přeslechla jeho kompliment.
"A co dělá mladý pán zde, bez svého doprovodu?" oplatila jsem mu s úsměvem. Pobaveně zamrkal. V to mse na scénu přiřítily Ziva s Lilly, teda vlastně teď už Elizabeth a Constans. Constans byla oblečena do světlounce zelených šatů.












































Elizabeth měla zase na šatech velmi světlou žlutou, přecházející až do krémové.



















































"Eleno, tomu by jsi snad ani nevěřila.." začala Constans, když tu si všimla Remuse, který se ve hře jmenoval Christian Devere. Jenže to jsme teď ještě pochopitelně nevěděly.
"Nebudu vás již dále obtěžovat." usmál se Christian." Stejně mi něco říká, že se v brzku opět setkáme." dodal a odešel ze scény.
"Ááá stačí, první scéna končí, výborně vážení." usmál se na nás profesor Theather, učitel jasnovidectví a režisér naší divadelní hry v jedné osobě."Vyhlašuji pauzu!" křikl ještě a sám se odkolébal kamsi do neznáma.
I v kostýmech jsme vyšli ven. Začínal už říjen, ovšem sluníčko jakoby se pořád nechtělo vzdát, hřálo stejně silně jako v srpnu. Konečně jsem si mohla dovolit procitnout a být zase Anitou.
Asi bych vám ale měla tuhle šaškárnu vysvětlit. No zkrátka, když jsme přijeli do Bradavic, na nástěnce ve společence viselo oznámení, že se bude pracovat na divadelním představení, nekdy i místo vyučování, zájemci nechť se hlásí u prof. Theathera. No, co myslíte, že jsme udělali? Samozřejmě jsme za ním zašli a on nás bez váhání obsadil. Mě a Remuse dokonce do hlavních rolí. Také abych osvětlila přítomnost paní Potterové zde. Pardon, už mi ten text leze i do normálního mluvení. Zkrátka, na hru jsou potřeba kostými. Když znáte perfektní návrhářku a švadlenu, nač se shánět po něčem jiném. Jessica si pobyt tady užívala.
Hlavní krása našich rolí spočívala podle mě v tom, že jsme si mohly a vlastně musely zkoušet spousty krásných plesových šatů.Bylo taky nesmírně příjemné koupat svůj jazyk v té starodávné řeči, plné různých poct a vzletných slov.
Remus se natáhnul do trávy před hradem, což jsem vzala jako pozvání a kecnula jsem vedle něho, s hlavou na jeho hrudi. James s Lilly si procvičovali tanec z jedné scény. Uměli ho perfektně, spíš to vypadalo, že chtějí mít záminku, aby se jeden druhého mohli dotýkat. To Sirius se nepokrytě muchloval se Zivou v trávě.
"Mládeži, pokračujem. Jedem, musíme stihnout ještě tři scény!" rozlehl se okolím režisérův hlas. S povzdechem jsem vstala. Remus mě vzal za ruku a vydali jsme se za voláním. James s Lilly nás následovali, pořád tanečním krokem. No a Sirius si odnášel Zivu v náručí, zdálo se, jakoby jí chtěl kus ukousnout a rozžvejkat. My holky jsme se nastavěly na scénu a zkouška pokračovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 22. srpna 2011 v 14:02 | Reagovat

Skvělej nápad udělat divadlo. Ale ani za boha si nemůžu vzpomenout co je to za hru.

2 hplovehp hplovehp | Web | 22. srpna 2011 v 14:19 | Reagovat

To ani nemůžeš, páč to je moje vlastní, originální. Vymyslela jsem ji já. Už i jen ta první scéna mi sice dala zabrat, ale baví mě to. To divadlo je taky úžasná záminka pro hledání spousty nádhernejch plesovejch šatů, které si budou oblíkat. Takže to je ta moje zábava.

3 Koki Koki | 22. srpna 2011 v 14:32 | Reagovat

[2]: Já si to myslela. Ale ty jména se mi s něčím spojovali. Ale už jsem si vzpomněla.

4 hplovehp hplovehp | Web | 22. srpna 2011 v 14:34 | Reagovat

Jo a s čím se ti spojovaly ?

5 Koki Koki | 22. srpna 2011 v 14:59 | Reagovat

[4]: To jen to jméno Deveremi připomnělo postavu z filmu. A já myslela že to bylo z nějaké zfilmované hry. Pak jsem ale zjistila že je to blbost.

6 hplovehp hplovehp | Web | 22. srpna 2011 v 15:10 | Reagovat

To jméno Devere jsem si vypůjčila z knížky Dary bohyně Isis. Nemohla jsem najít žádná vhodné přijímení a tak jsem sáhla po příjmení své oblíbené postavy.

7 Koki Koki | 22. srpna 2011 v 15:30 | Reagovat

[6]: To si možná přečtu. Podle popisu co jsem našla to vypadá zajímavě.

8 hplovehp hplovehp | Web | 22. srpna 2011 v 18:19 | Reagovat

Můžu jenom vřele doporučit, je to úžasná knížka. Všechno je v ní skvěle promyšlené a popsané. Dokonale jsem se vcítila do všech třech hrdinek, které se v knížce nachází a náramě jsem si to užila.

9 Koki Koki | 22. srpna 2011 v 18:53 | Reagovat

[8]: Až půjdu do knihovny tak si jí půjčím.

10 hplovehp hplovehp | Web | 22. srpna 2011 v 19:32 | Reagovat

A pokud sis ještě nevšimla, je naservírovaná další kapitola.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama