Prolog- Doba temna

8. dubna 2011 v 9:02 | hplovehp |  I do anything for love
Celý svůj dosavadní život jsem prožil v temnotě. Rodičům jsem na jejich výslovnou žádost říkal jmény a vykal. Chodil jsem do Zmijozelské koleje, protože oni si to přáli a já byl v jedenácti ještě tak bláhový, že jsem jim chtěl za každou cenu vyhovět. Přátel jsem měl velmi málo. Byly to povětšinou děti známých mých rodičů. Nemyslete si, že jsem se nezkoušel spřátelit i s někým jiným než s nimi. Jenže ostatní lidé, o jejichž přátelství jsem stál, mnou pohrdali. Nebo mi to aspoň tak dávali najevo.
Jak jsem záviděl Potterovi a Blackovi jejich přátelství! Byli jako bratři. Když k sobě vzali ještě Pettigrewa a Lupina, odvážil jsem se doufat, že bych k nim mohl taky patřit. Vysmáli se mi a řekli, že si nechtějí na prsou hřát kdejakého hada.
Proto jsem si za ta léta vybudoval okolo sebe ochranné zdi. Každý den nosím svou masku protivy, náfuky a toho zlého. Dokonale teď zapadám do kroužků svých "přátel". Je divné, protože stejně tak jako je nazývám přáteli, tak bych je mohl nazvat nepřáteli. Popravdě řečeno je nesnáším. Mnohdy, když se zase do někoho navážejí bych se na ně nejraději rozkřičel, ať toho proboha nechají. Cítím jak se v jejich společnosti utápí mé já, maska přestává být maskou a stává se skutečností.
Děsí mě to. Stává se ze mě kus hmoty, kterou si oni tvarují, jak potřebují a jak se jim zachce. Už se jim podařilo zpracovat větší část mého já, už jem nemohl vzdorovat. Byl jsem sám. Žil jsem v době temna.
Ale jen do té doby, než se v mém životě náhle objevila Ona.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama